Sobota 15. května 2021, svátek má Žofie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 15. května 2021 Žofie

Utěšený růst ve stínu nejistoty

18. 12. 2018 8:04:05
Mezinárodní měnový fond odhaduje pro příštích několik let růst světového HDP na zhruba 3,7 procenta (ročně). To je krásné číslo. Podstatně vyšší (asi trojnásobně) než roční růst počtu pozemšťanů.

Takže poroste i produkt na obyvatele. A také (alespoň teoreticky) životní úroveň.

Ale asi všichni se shodneme, že to celé se děje v prostředí hluboké nejistoty. Dlouho tu nebyl tak výrazný růst a dlouho nebyl doprovázený tolika okolnostmi, které vzbuzují obavy.

Samozřejmě je otázkou, nakolik jsou ty obavy „obvyklé“. To je podobný efekt, jako s neustálým skuhráním nás, dříve narozených, že ty mladé generace jsou k ničemu. Takové stesky se objevovaly vždy (slavné jsou antické i pozdější citáty o generacích, které jsou nejhorší z nejhorších). Podobně rádi a tradičně věštíme blížící se společenské kolapsy. Ostatně jistý mediálně populární český ekonom již od roku 2012 opakovaně předvídá, že napřesrok dorazí velká krize, horší než ta minulá. Ten má alespoň jednu jistotu. Když vydrží, tak jednou bude mít pravdu a prohlásí ono slavné: „Já to říkal“.

Takže nevíme, kolik z našeho pocitu nejistot je odraz reálné existence skutečných rizik, a kolik z toho je součást lidské povahy, která asi nějaké tušení blížící se katastrofy potřebuje ke svému životu stejně, jako tělo potřebuje vodu a vzduch.

Avšak nemohu si nějak pomoci. Opravdu vidím nejistot na rozdávání. Jen možná trochu jiných, než o kterých se obvykle píše.

Jeden příklad pro vysvětlení. Jednání o Brexitu začínají připomínat anglický vánoční puding zapomenutý na zápraží až do Velikonoc. Samo o sobě to je problém relativně malý, o to silněji přetřásaný.

Nejistota z Brexitu pro mne ale není ani tak nejistota z budoucí podoby vztahů mezi Unii a Británií. Ta mne zase tak zásadně netrápí, protože se dříve nebo později upraví. (Ostatně jsem o tom napsal ZDE blog.) Je to spíše nejistota, zda je možné náš složitý svět plný komunikačních šumů vůbec nějak smysluplně řídit v alespoň nějakém souladu s míněním obyvatel jednotlivých zemí.

Od velké krize z konce minulé dekády a protestních hnutí jako Occupy Wall Street obyvatelé vyspělých zemí (a tedy samozřejmě i Evropané) vyjadřují větší potřebu přímé demokracie, referend, plebiscitů. Jsou brány jako prostředek směřující k vyšší formě spravedlivosti. Občané (voliči) mají právo učinit svou většinou i taková rozhodnutí, která nejsou třeba ekonomicky racionální, ale která vyjadřují převažující přání „lidu“. Jenže po Brexitu je nutné si klást otázku: Jak zařídit, aby rozhodnutí tohoto „lidu“ v referendu našlo odpovídající vyjádření v konkrétní politice? A především: Jak zařídit, aby odpověď ano či ne na jednu alespoň relativně jednoznačnou otázku znamenala pro každého hlasujícího to, co on osobně očekává od onoho ano či ne? Největší poučení z dění kolem Brexitu totiž zatím zní, že o tom, jak má rozhodnutí většiny skutečně vypadat v praxi, se nedohodne ani nějakých pár stovek lidí ze špičky Konzervativní strany. Natož několik desítek milionů obyvatel Spojeného království Velké Británie a Severního Irska.

Referendum o Brexitu je zatím především zdroj kocoviny a rozčarování. Z původní interpretace „národ se vyslovil“ nyní máme, že národ se sice vyslovil, ale těžko říci, co měl na mysli. Ano, trochu to ironizuji. Ale ve skutečnosti je to podstatně vážnější, než se může zdát.

To hlavní riziko, které vidím v dnešní době, to není předlužení Itálie či Turecka (jakkoliv to jsou v obou případech skutečné problémy), není to ani euro (pro mnohé největší zlo od vynálezu směnky a dokonce i bank) nebo dotace (které jsou nesporně hospodářský zločin) či onen Brexit s nejasným koncem. Hlavní riziko je zpochybnění liberalismu, ekonomických svobod a demokratického systému.

Aby bylo zcela jasné, o čem je řeč. Samozřejmě byly a jsou všechny zmíněné myšlenky zpochybňovány neustále a dělo se tak vždy od jejich formulování. Konec konců celý komunismus i nacismus představují pokus zničit ony základy svobodné společnosti. Poražený pokus. Svoboda udolala své ideologické odpůrce, jednoznačně vyhrála v soutěži o nejlepší způsob vlády.

Od té doby jsme vytvořili ve vyspělých zemích prostor s nejvyšší životní úrovní, s nejdelším věkem dožití a s neobyčejnou mírou bezpečí. Přesto vidím šířící se hlubokou pochybnost o tom, že toto dosud nevídané bohatství a ona bezpečnost, kterým se těšíme, jsou skutečně výsledkem našich svobod občanských i ekonomických. Pochybujeme (my ve smyslu moderní národy, občané vyspělých zemí) o pilířích naší společnosti.

Naše hlavy plné touhy nějak nahradit onen „nejlepší ze špatných způsobů vlády“ a vymyslet osvícený despotismus, který bude navždy osvícený, to jsou skutečná rizika naší doby.

Autor: Luboš Smrčka | úterý 18.12.2018 8:04 | karma článku: 11.40 | přečteno: 366x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 314 | Diskuse

Luboš Smrčka

SuperLiga? SuperPrůšvih! Aneb očima ekonoma

Světové fotbalové prostředí přestalo na pár dnů řešit, kdo v Čechách nahradí Peltu, a skočilo po revoluční myšlence dvanácti velkoklubů a jejich SuperLize. Nebudu posté popisovat podstatu. Jiní to udělali lépe.

21.4.2021 v 12:56 | Karma článku: 15.75 | Přečteno: 331 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč je politická korektnost zhouba

Politická korektnost je jeden z nesmírných omylů naší doby. A také jeden z velkých ekonomických problémů. Politická korektnost v podstatě (mimo jiné) znamená, že některé informace jsou tabu, nelze je zjistit.

8.3.2021 v 8:38 | Karma článku: 31.47 | Přečteno: 842 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč má Ivermektin zpoždění a proč nepoužíváme léky na „první dobrou“

Dnes už názvy Contergan či Kevadon něco říkají jen odborníkům a fandům historie farmaceutického průmyslu. A také těm několika málo z desítek tisíc postižených dětí, kterým se podařilo dosáhnout více než šedesáti let věku.

3.3.2021 v 10:37 | Karma článku: 28.51 | Přečteno: 991 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Martin Pýcha

Ekologizací k vysokým cenám potravin a potravinové nesoběstačnosti

Téměř čtvrtina zemědělské půdy ČR má být do sedmi let v režimu ekologického zemědělství, to plánuje Ministerstvo zemědělství. Snaha prosazovat biopotraviny za každou cenu, ale zvýší ceny potravin a zhorší potravinovou soběstačnost

14.5.2021 v 15:08 | Karma článku: 13.92 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jaromír Tichý

OBCHOĎÁK TVRDEJ CHLEBA MÁ - DÍL PRVNÍ: S KÝM BUDU JEDNAT?

Pracujete jako obchodní zástupce zaměřený na firemní klientelu a vaši šéfové vám neporadili kam a na koho se zaměřit? Koho oslovit? Trestuhodné! Kolegové vám nemají zájem radit? Pochopitelné! Co si počít?

14.5.2021 v 13:55 | Karma článku: 3.23 | Přečteno: 126 | Diskuse

Petr Kalina

Biometan – nástroj k dosažení emisních úspor či inovativní investice roku?

V letošním roce se sešlo hned několik faktorů, které oživily zájem o biometan, a to na všech možných úrovních. Ale pojďme raději pěkně popořádku...

14.5.2021 v 7:58 | Karma článku: 4.72 | Přečteno: 148 | Diskuse

Martin Faltýn

Když někdo neřekne celou pravdu, uvádí v omyl nebo přímo lže?

ČT24 dnes snaživě informovala o nových celních pravidlech od července pro zásilky ze zemí mimo EU. To by bylo chvályhodné, kdyby nezamlčela dva poměrně podstatné detaily. Záměrně?

13.5.2021 v 16:08 | Karma článku: 28.76 | Přečteno: 1130 | Diskuse

Petr Borovec

Umělí problém roku 2021.

Bonusový článek. O tom co víme dnes a jaký jsou předpoklady vývoje situace. O problému, který byl uměle a zbytečně vytvořený a bude stát spoustu cílů lidi a způsobí utrpení.

13.5.2021 v 10:35 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 1026 | Diskuse
Počet článků 302 Celková karma 20.89 Průměrná čtenost 1405

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz