Pátek 14. května 2021, svátek má Bonifác
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 14. května 2021 Bonifác

Masová migrace bude, dokud…

20. 12. 2018 8:02:37
... přijímání různých paktů a dohod o migraci a uprchlících nenahradí svobodná a spravedlivá obchodní výměna. A k ní je zatím pořád dost daleko.

S tou migrací je to vůbec dost vtipné.

Někteří tvrdí, že masovou migraci zavinila Angela Merkelová „pozváním“ migrantů do Evropy a Německa. Jiní přísahají, že ji zavinil Západ podporou Arabského jara. A další, že za ni mohou dávné „koloniální mocnosti“ tím, že vykořisťovaly po dlouhá staletí celé kontinenty od Jižní Ameriky přes Afriku až po Asii.

Všechny ty teorie vypadají na papíře docela logicky. Jen to prostě nesedí s tím nejpodstatnějším. Tedy s fakty. A s ekonomikou.

Představa toho, jak si obyvatel vesničky Guindi Guiri v jihozápadním Nigeru přečte v místních novinách článek „Merkelová zve všechny do Německa“, sebere svých pět švestek i početnou rodinu a vypraví se na zhruba 5800 kilometrů dlouhou cestu za štěstím do Mnichova, je prostě absurdní. Stejně, jako na nějaké pozvání dámy, o které ostatně sotva něco zaslechl, nereagoval obyvatel městečka Al Sawanah východně od syrského Homsu. Jakkoliv by to měl s 3400 kilometry v podstatě „za rohem“.

Daleko reálnější než představa polnice Merkelové svolávající migranty celého světa do Evropy je dvojverší Francoise Villona: „Bída z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad.“ A historicky vyzkoušený fakt, že před válkou prostě lidé utíkají. Těžko se jim divit. Snaží se dostat tam, kde je bezpečí. Což obvykle znamená i bohatství.

Ani Arabské jaro nevzniklo proto, že by si ho naplánoval George Soros a že by zaplatil pár stovek nebo i pár tisíc demonstrantů. To si skutečně může myslet jen naprostý šílenec. Režimy v Libyi, Sýrii, v Egyptě a dalších zemích (třeba v Jemenu) byly papinovy hrnce napěchované tlakem. Statisícové masy nedá do pohybu jeden člověk – ani miliardář. Leda by to byl Ghándí, ale tomu trvalo celý život, než se mu to podařilo. Možná lze masy za vhodných okolností povzbudit, to asi ano. Ale především musejí chtít ti lidé, musejí mít všeho plné zuby a musejí být vedeni touhou jít proti moci i za cenu vlastního bezpečí či života. Jistě, pravda – výsledky jsou občas ještě horší, než předchozí stav. Ale říkejte to nadšeným dobyvatelům Bastily. Ti si také asi tak úplně neuměli představit, že po 14. červenci 1789 přijde v letech 1793 a 1794 jakobínská diktatura.

A konečně koloniální období, jakkoliv bylo zločinné, zcela jistě nepřineslo ekonomický úpadek porobených zemí. To spíše naopak. Co přineslo, to byly nesmyslné hranice a politické zmatky spojené s dobou po odchodu kolonizátorů. Jenže to je už přes padesát let. Navíc, i když samozřejmě byly kolonie prakticky bez náhrady připraveny o část obrovského bohatství nerostů či přírody, je otázka, nakolik pozdější samostatné státy na stejném území poznamenala právě tato část koloniální minulosti. Ostatně v roce 1910 byly v celé Africe (stejně jako i padesát let před tím) jediné dva nezávislé státy – Etiopie a Libérie. Dnes patří s přehledem k nejchudším zemím světa a to s velkým odstupem za dlouhou řadou bývalých kolonií.

Přesto lze říci, že Západ si skutečně může za migraci do jisté míry sám. Pokud by alespoň v posledních třiceti letech podporoval skutečně svobodný obchod bez bariér a na férových základech, stav afrických a jistě i drtivé většiny dalších rozvojových zemí by byl podstatně lepší, než je nyní. Pokud by (pro příklad) Evropa uznala, že její zemědělská dotační politika vedoucí k exportu levných přebytků poškozuje hospodářství dlouhé řady rozvojových států, lze tvrdit s naprostou jistotou, že migrační vlna posledních let by byla daleko menší.

Ta už se však stala, zpět to nevrátíme. Ale můžeme se konečně začít na Afriku (a jiné rozvojové státy) dívat s respektem alespoň nyní. Rodí se tam například konečně zóna volného obchodu. Jakkoliv je politická situace v řadě zemí velmi výbušná, přibývá postupně takových, které už dekádu či dokonce dvě nezažily občanskou válku nebo vojenský puč. Nearabská Afrika je (na místní poměry) stabilní. A její ekonomika také poměrně dynamicky roste.

Evropská unie (která se v tento týden úterý ve Vídni setkala na velkém ekonomickém fóru s Africkou unií) by konečně měla přistoupit ve vztahu k jižnímu sousednímu kontinentu (a ke všem dalším zemím) na to, že nejlépe všichni vydělají, když obchodní bariéry padnou co nejdříve. Což ale také znamená, že EU čestně přizná, o kolik jsou uměle a pomocí dotací zlevněny například její zemědělské produkty a umožní tento rozdíl vyjádřit clem.

Je to vlastně velmi vtipná (a smutná) situace. Africké země Evropě říkají naprosto to stejné, jako americký prezident Donald Trump, který hrozí Unii obchodní válkou: „Chceme volný obchod bez cel. Ale také bez dotací. Protože pokud je váš export podpořen dotací, není to volný obchod. Dotace je dumping, dumping není férový obchod, protože dumpig je záporné clo.“

Takže masová migrace (z jihu i odjinud) tady bude tak dlouho, dokud Evropa nezačne brát Afriku (a ostatní)jako respektovaného partnera a ne jako kontinent slabý tak, že je mu možné vnutit jakékoliv nevýhodné postavení.

Pořádný průlom do pravidel Světové obchodní organizace by udělal lepší službu, než padesát paktů o uprchlících a migrantech.

Autor: Luboš Smrčka | čtvrtek 20.12.2018 8:02 | karma článku: 33.91 | přečteno: 2542x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 314 | Diskuse

Luboš Smrčka

SuperLiga? SuperPrůšvih! Aneb očima ekonoma

Světové fotbalové prostředí přestalo na pár dnů řešit, kdo v Čechách nahradí Peltu, a skočilo po revoluční myšlence dvanácti velkoklubů a jejich SuperLize. Nebudu posté popisovat podstatu. Jiní to udělali lépe.

21.4.2021 v 12:56 | Karma článku: 15.74 | Přečteno: 328 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč je politická korektnost zhouba

Politická korektnost je jeden z nesmírných omylů naší doby. A také jeden z velkých ekonomických problémů. Politická korektnost v podstatě (mimo jiné) znamená, že některé informace jsou tabu, nelze je zjistit.

8.3.2021 v 8:38 | Karma článku: 31.47 | Přečteno: 841 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč má Ivermektin zpoždění a proč nepoužíváme léky na „první dobrou“

Dnes už názvy Contergan či Kevadon něco říkají jen odborníkům a fandům historie farmaceutického průmyslu. A také těm několika málo z desítek tisíc postižených dětí, kterým se podařilo dosáhnout více než šedesáti let věku.

3.3.2021 v 10:37 | Karma článku: 28.51 | Přečteno: 990 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Martin Faltýn

Když někdo neřekne celou pravdu, uvádí v omyl nebo přímo lže?

ČT24 dnes snaživě informovala o nových celních pravidlech od července pro zásilky ze zemí mimo EU. To by bylo chvályhodné, kdyby nezamlčela dva poměrně podstatné detaily. Záměrně?

13.5.2021 v 16:08 | Karma článku: 24.54 | Přečteno: 741 | Diskuse

Petr Borovec

Umělí problém roku 2021.

Bonusový článek. O tom co víme dnes a jaký jsou předpoklady vývoje situace. O problému, který byl uměle a zbytečně vytvořený a bude stát spoustu cílů lidi a způsobí utrpení.

13.5.2021 v 10:35 | Karma článku: 8.21 | Přečteno: 906 | Diskuse

Karel Trčálek

Hnusná levice jde proti lidem

Levice je největším nepřítelem lidstva, protože levičáci se svojí nenávistí vůči penězům, to nejsou žádní lidé, to jsou prostě lidské zrůdy

12.5.2021 v 19:33 | Karma článku: 15.89 | Přečteno: 388 | Diskuse

Lenka Rutteová

Chyby, co vám zbytečně prodraží půjčky - aneb čemu se vždycky vyhnout

Půjčku dnes má kde kdo. A spousta lidí si nové zadlužení plánuje. Ale zatímco TV či mobil si pečlivě vybíráme dle spousty parametrů a potrpíme si na poměr ceny a výkonu, u půjček na to zapomínáme. Děláme však i další drahé chyby.

12.5.2021 v 9:26 | Karma článku: 4.47 | Přečteno: 171 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Levice proti lidem

(Skoro) všichni víme, že vlády i centrální banky pumpují pod tlakem peníze do ekonomiky. (Někteří) víme, že se do značné míry jedná o nekryté, tedy „vytištěné“ peníze.

12.5.2021 v 8:00 | Karma článku: 46.62 | Přečteno: 12912 | Diskuse
Počet článků 302 Celková karma 20.89 Průměrná čtenost 1405

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz