Sobota 15. května 2021, svátek má Žofie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 15. května 2021 Žofie

Euro: Dvacet let zanikání

22. 01. 2019 10:30:15
Společná evropská měna oslavila nedávno dvacet let. Kdybychom vzali doslova její kritiky, tak šlo o dvacet let zanikání. Už by tu s námi dávno a dávno neměla být. A přesto – stále tady je a popravdě to na brzký konec nevypadá.

Euro má tuhý kořínek. Podstatně tužší, než by se zdálo z analýz analytiků.

Nepatřím k nadšencům, kteří by pro euro horovali a žádali jeho co nejrychlejší rozšíření do České republiky. Což ale neznamená, že občas nekroutím hlavou v němém úžasu nad některými argumenty kritiků. Protože část z nich je tak absurdní, že to snad ani nelze brát vážně.

První takový „argument“ je tvrzení, že euro je „čistě politický projekt bez ekonomického opodstatnění“. Kdyby skutečně byla společná měna čistě politický projekt, dávno by skončila v propadlišti dějin. Pokud by neměla jasný racionální a především ekonomický smysl, burzy by ji zničily. Trhy jsou nemilosrdné a kruté, zvláště pak k politickým projektům. Připadá mi nepochopitelné, že tento „politický“ argument používají mnohdy lidé jinak přísahající na volný trh.

Druhým podivuhodným tvrzením je teze, že nelze mít jednu měnu v různě vyvinutých zemích. Samozřejmě lze. Pro příklad. Když si na jeden konec žebříčku (na ten zadní konec) dáme takové státy USA, jako Mississippi či Jižní Karolínu, tak na konci druhém (tom předním) budeme mít Aljašku, Wyoming a Severní Dakotu. Všechny ty tři „přední“ státy mají hrubý domácí produkt na obyvatele více než dvojnásobný oproti jmenovaným státům „zadním“. V rámci eurozóny je rozdíl poněkud větší, nikoliv ale zásadně. A na okraj – mezi nejvyspělejšími a nejzaostalejšími regiony Ruské federace je rozdíl trojnásobný, při stejném srovnání v Číně pak čtyřnásobný. A přitom mají stejný jüan a stejný rubl.

Třetím je, že euro nemá podporu Evropanů. Jenže například na Slovensku (17. ledna oslavilo desetiletí s eurem) má společná měna podporu téměř osmdesáti procent obyvatel. Ještě vyšší je v Irsku, Nizozemsku, Lucembursku, Německu, Španělsku, Lotyšsku, Belgii, Estonsku, Slovinsku... Dokonce i v Řecku je pro euro podstatně přes šedesát procent obyvatel. Drtivý odpor ale hlásí dvě země. Velká Británie a Česká republika. Jenže ty euro nepoužívají. Jsou snad Češi a Britové géniové, kteří vidí zhoubnost společné měny jasnozřivěji než ony zástupy od Lisabonu po Atény, které jsou s eurem spokojené?

Čtvrtým je, že euro podvazuje růst. K tomu je obvykle připojeno tvrzení, že eurozóna roste pomaleji než zbytek EU nebo USA. Faktem je, že zbytek EU roste skutečně rychleji než eurozóna, ale kumulovaný rozdíl za posledních deset let jsou zhruba dvě procenta. Jednoduše dvě desetiny ročně. To není rozdíl, na kterém by se daly dělat zásadní závěry. A pokud bychom si pro srovnání vzali Velkou Británii, která euro nepřijala, ale její ekonomika je co do dosažené efektivity srovnatelná s evropskou špičkou, tak oněch posledních deset let vykazuje v podstatě stejný průměrný růst jako eurozóna (dokonce o něco nižší).

Jinými slovy – rozdíl mezi eurozónou a zbytkem EU lze vysvětlit i tak, že země stojící mimo společnou měnu patří k těm, které „útočí“ zespoda. Dosahovat vysokých růstů při nízké efektivitě systému je prostě jednodušší, než když již bylo vysoké efektivity dosaženo. To bychom totiž mohli Evropu srovnávat třeba s Etiopií, kde je očekáván růst desetiprocentní, nebo s Libyí. Jestli tam zase nezačnou válčit, tak předpověď je růst o padesát procent.

Srovnání s USA také není nijak jednoznačné. V posledních deseti letech dosáhly Spojené státy skutečně vyššího kumulovaného růstu HDP než eurozóna, ale ani tentokrát není rozdíl nijak zásadní. Jde v ročním průměru o zhruba dvě desetiny procentního bodu, tedy o stejnou hodnotu jako mezi eurozónou a celkem Unie.

Přesto bychom neměli do eura spěchat. Stabilita společné měny je závislá na dodržování pravidel. Dokud Francii projde překročení povoleného schodku zaviněné vyššími než plánovanými výdaji, dokud bude Itálie nezodpovědná země, jejíž vláda odmítá řešit a dokonce i jen vnímat vlastní dluh, tak do té doby je euro sice ekonomický skvělá myšlenka, ale zároveň něco, co je extrémně závislé na řadě politických rozhodnutí v řadě zemí.

A to je nepřijatelná míra rizika.

Díky nezodpovědným politikům má a bude mít euro svých skutečných starostí dost. To je totiž základ racionální kritiky euro – projektu: Chybí skutečné páky k tomu, aby zodpovědní mohli vynutit disciplínu od nezodpovědných. Všechno ostatní jsou napůl vymyšlené, napůl zveličené problémy. Ale reálná bezmoc zodpovědných tváří tvář nezodpovědnosti, to je ten hlavní a reálný problém.

Autor: Luboš Smrčka | úterý 22.1.2019 10:30 | karma článku: 22.73 | přečteno: 971x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 314 | Diskuse

Luboš Smrčka

SuperLiga? SuperPrůšvih! Aneb očima ekonoma

Světové fotbalové prostředí přestalo na pár dnů řešit, kdo v Čechách nahradí Peltu, a skočilo po revoluční myšlence dvanácti velkoklubů a jejich SuperLize. Nebudu posté popisovat podstatu. Jiní to udělali lépe.

21.4.2021 v 12:56 | Karma článku: 15.75 | Přečteno: 331 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč je politická korektnost zhouba

Politická korektnost je jeden z nesmírných omylů naší doby. A také jeden z velkých ekonomických problémů. Politická korektnost v podstatě (mimo jiné) znamená, že některé informace jsou tabu, nelze je zjistit.

8.3.2021 v 8:38 | Karma článku: 31.47 | Přečteno: 842 | Diskuse

Luboš Smrčka

Proč má Ivermektin zpoždění a proč nepoužíváme léky na „první dobrou“

Dnes už názvy Contergan či Kevadon něco říkají jen odborníkům a fandům historie farmaceutického průmyslu. A také těm několika málo z desítek tisíc postižených dětí, kterým se podařilo dosáhnout více než šedesáti let věku.

3.3.2021 v 10:37 | Karma článku: 28.51 | Přečteno: 991 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Martin Pýcha

Ekologizací k vysokým cenám potravin a potravinové nesoběstačnosti

Téměř čtvrtina zemědělské půdy ČR má být do sedmi let v režimu ekologického zemědělství, to plánuje Ministerstvo zemědělství. Snaha prosazovat biopotraviny za každou cenu, ale zvýší ceny potravin a zhorší potravinovou soběstačnost

14.5.2021 v 15:08 | Karma článku: 13.92 | Přečteno: 241 | Diskuse

Jaromír Tichý

OBCHOĎÁK TVRDEJ CHLEBA MÁ - DÍL PRVNÍ: S KÝM BUDU JEDNAT?

Pracujete jako obchodní zástupce zaměřený na firemní klientelu a vaši šéfové vám neporadili kam a na koho se zaměřit? Koho oslovit? Trestuhodné! Kolegové vám nemají zájem radit? Pochopitelné! Co si počít?

14.5.2021 v 13:55 | Karma článku: 3.23 | Přečteno: 126 | Diskuse

Petr Kalina

Biometan – nástroj k dosažení emisních úspor či inovativní investice roku?

V letošním roce se sešlo hned několik faktorů, které oživily zájem o biometan, a to na všech možných úrovních. Ale pojďme raději pěkně popořádku...

14.5.2021 v 7:58 | Karma článku: 4.72 | Přečteno: 148 | Diskuse

Martin Faltýn

Když někdo neřekne celou pravdu, uvádí v omyl nebo přímo lže?

ČT24 dnes snaživě informovala o nových celních pravidlech od července pro zásilky ze zemí mimo EU. To by bylo chvályhodné, kdyby nezamlčela dva poměrně podstatné detaily. Záměrně?

13.5.2021 v 16:08 | Karma článku: 28.76 | Přečteno: 1130 | Diskuse

Petr Borovec

Umělí problém roku 2021.

Bonusový článek. O tom co víme dnes a jaký jsou předpoklady vývoje situace. O problému, který byl uměle a zbytečně vytvořený a bude stát spoustu cílů lidi a způsobí utrpení.

13.5.2021 v 10:35 | Karma článku: 9.02 | Přečteno: 1026 | Diskuse
Počet článků 302 Celková karma 20.89 Průměrná čtenost 1405

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz