Čtvrtek 24. června 2021, svátek má Jan
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 24. června 2021 Jan

Roboti a proč (možná) rosteme pomaleji než Slovensko

22. 02. 2019 8:38:59
Dostala se mi do rukou studie HSBC, která je (mimo jiné) o vztahu robotizace a demografické křivky. Nejsme na tom zle. Tedy – s demografickou křivkou na tom zle jsme. Ale s těmi roboty si vedeme vcelku dobře.

Máme 101 robota na 10 000 zaměstnanců, což není vůbec špatné. Tedy proti jižní Koreji to není nic moc (631), ale proti světovému průměru (74) si vedeme slušně.

Tak několik drobných úvah na toto téma.

Za prvé si s oblibou vzlykáme do kapesníku, že jsme země montoven. Tak to nebude tak zlé. Protože ekonomicky dává montovna smysl především díky využití levné práce. Čili když montujete něco, co sešroubují alespoň relativně šikovné ruce za co nejmenších nákladů. Abych ty ruce nahradil robotem, musí jejich práce stát celkem hodně. Robotické pracoviště je významná investice, která se oproti lidské práci musí rentovat, musí se vyplatit. Takže když musím lidskou práci kvůli nákladům nahradit, bylo by povětšinou jednodušší přestěhovat montovnu zase někam jinam za levnějšíma rukama, než dát celkem hodně peněz do vybavení. Tedy do skutečné montovny potřebuji nějaké podavače, dopravníky, podávací linky, poloautomaty a celkem dost lidí. Překvapivě se skutečný robot, skutečné robotické pracoviště uplatní spíše v poněkud sofistikovanějším postavení a při výrobě s vyšší přidanou hodnotou.

Takže označení „země montoven“ nebude vzhledem k počtu robotů zase tak oprávněné.

Za druhé si zatím nemusíme (v tomto smyslu slova) dělat s onou demografickou křivkou zase tak velké starosti. Úbytek obyvatelstva samozřejmě je velký problém, ale v oblasti zaměstnanosti máme velké rezervy. Kdybychom se dostali na úroveň Německa (cca 300 robotů na 10 000 zaměstnanců), uvolní se spousta pracovních sil. A co teprve při úrovni Singapuru (500) nebo zmíněné Koreje. Američtí ekonomové Daren Acemoglu a Pascual Restrepo již před několika lety vydali studii (najdete ji ZDE), kde prokázali, že jeden robot či přesněji robotické pracoviště nahradí pět až šest dělníků. Potenciál robotizace jako náhrady snížení počtu pracovních sil je tedy reálný (alespoň v řadě oblastí) a vcelku jednoduše můžeme říci, že při dosažení současné úrovně Singapuru by zavedení robotů znamenalo nahrazení asi dvou tisíc lidí z každých deseti tisíc zaměstnaných dělníků.

Jinými slovy to znamená, že výroby s vysokou přidanou hodnotou mají prostor jak pro růst produkce (neboť nejsou nutně omezeny nedostatkem lidské práce), tak pro růst produktivity. A zároveň můžeme (v danou chvíli) vyhlížet vyšší míru robotizace s jistým klidem, protože situace na trhu práce sice označujeme právem za napjatou, ale v tom spíše pozitivním smyslu slova nedostatku lidí.

Za třetí je to dobrá zpráva pro odbory. Jejich tlak na růst mezd může vcelku bez větších obav z následků pokračovat. Sice to bude zároveň přinášet tlak na vyšší nahrazení lidské práce roboty a automatizovanými pracovišti, ale zjevně není proč se obávat nějakých zásadních dopadů na zaměstnanost (v tom hraje v dlouhodobém výhledu demografická křivka pro odbory).

A teď taky nějaká negativa.

Když se podíváme přesněji na situaci v našem nejbližším okolí, řekněme tedy V4 plus Německo, neměli bychom plácání se po zádech přehánět. O Německu již byla řeč, k němu ale máme daleko i v jiných srovnáních. Maďarsko a Polsko necháváme za sebou, o tom žádná. Jenže aby země, která byla průmyslovou velmocí i před sto lety slavila výhru nad tradičně agrárními státy?

Ale možná tady najdeme odpověď, proč je Slovensko v posledních letech v dynamice ekonomiky před námi.

Autor: Luboš Smrčka | pátek 22.2.2019 8:38 | karma článku: 13.60 | přečteno: 646x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Biden sklízí Trumpa protože za rohem je Čína

Průlom po sedmnácti letech! Na dohled je ukončení nejdelšího obchodního sporu mezi USA a EU. Ten se sice týká státní podpory v od běžného spotřebitele odtažité oblasti výroby letadel, ale soužil milovníky vína i motorek.

18.6.2021 v 7:51 | Karma článku: 11.21 | Přečteno: 288 | Diskuse

Luboš Smrčka

Ještě že středověk neznal motorovou pilu

Občas slýchávám, o kolik blíže měli naši předkové k přírodě, jak s ní žili v symbióze a především – jak tu přírodu NENIČILI. Obávám se, že jde o jeden z velkých romantizujících omylů, který utváří naše přemýšlení o světě.

26.5.2021 v 8:12 | Karma článku: 27.33 | Přečteno: 591 | Diskuse

Luboš Smrčka

Počasí není klima, výkyv není trend

Letošní jaro je studené. Kdyby se to stalo před padesáti lety, u tohoto konstatování bychom také s klidem skončili. Prostě je to studenější a docela deštivý začátek přirozeného koloběhu. Tečka. Od jisté doby jde o „politiku“.

18.5.2021 v 8:15 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 569 | Diskuse

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 16.27 | Přečteno: 344 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Markéta Šichtařová

Progresívně-levicová teorie selhává, lidé přichází o peníze

Aktuálním tématem globálních finančních trhů číslo jedna je inflace. Není divu. Americká inflace je aktuálně nejvyšší od roku 2008!

23.6.2021 v 8:00 | Karma článku: 44.25 | Přečteno: 8117 | Diskuse

Lenka Rutteová

Kdy sáhnout po refinancování a kdy po konsolidaci? Znamenají vždycky jen úsporu?

Pojďme se dnes podívat na dost podobné pojmy, které patří do oblasti zlevňování půjček a díky nimž se dá na splátkách ušetřit opravdu hodně. Kdy refinancovat a kdy konsolidovat? Asou nějaké situace, kdy se do toho nepouštět?

22.6.2021 v 9:38 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 70 | Diskuse

František Mikeš

Rozvrat českých financí - přání nebo skutečnost.

S českými financemi určitě není všechno úplně jak na růžovém obláčku, ale mluvit o jejich rozvratu je politikum, které těžko obstojí v konfrontaci s realitou. Jako předvolební heslo snad. Jako seriozní ekonomická úvaha vůbec ne.

21.6.2021 v 16:48 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 276 | Diskuse

Richard Neugebauer

Za kolik procent mého majetku stojí moje čest?

Trestně stíhaní lidé by asi byli schopni obětovat všechny hmotné statky za to, aby si udrželi svobodu. Ale jak je to se ctí? Kolik procent majetku jsem ochoten obětovat za čest?

21.6.2021 v 8:38 | Karma článku: 41.01 | Přečteno: 4319 | Diskuse

Petr Borovec

Proč být radši investorem než filantropem.

Pokud chceš zlepšit svět k lepšímu, kým se staneš? Filantropem, nebo Investorem. Ekonomové mají jasno.

18.6.2021 v 16:20 | Karma článku: 9.68 | Přečteno: 227 | Diskuse
Počet článků 305 Celková karma 18.11 Průměrná čtenost 1397

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz