Panda hlásí špatné zprávy

14. 03. 2019 7:40:06
Nová studie uvádí, že celkový objem čínské ekonomiky je asi o dvanáct procent menší, než se předpokládalo. Zdá se, že země rostla v letech 2006 až 2016 zhruba o 1,7 procenta pomaleji, než udávaly oficiální statistiky.

Pokud se kolegové z Hongkongu a z university v Chicagu, kteří zmíněnou studii zveřejnili, nemýlí, je to vážné. Nejde o nějaké miliardy neexistujícího HDP. Ty by mohl vzít čert. Domácí produkt je v podstatě umělý agregát. Jde ale o to, že drastický čínský dluh vlády, provincií, municipalit a soukromého sektoru je vůči skutečnému objemu ekonomiky ještě daleko větší, než se doposud soudilo. Ale ani to by neznamenalo zase takový problém – celkový dluh americké vlády, jednotlivých státu, municipalit, domácností a podnikatelského sektoru je v poměru k HDP podobný či možná i po čínské revizi stále o něco vyšší. Horší je, že tempo zadlužování bylo ve srovnání s růstem HDP v minulých letech daleko vyšší, než se předpokládalo. Tedy že růst byl podstatně více živen úvěrem, než produktivitou a dalšími faktory. A to jsou další rány představě, že by vláda v Pekingu mohla tento klíčový problém zvládnout bez velkých otřesů.

Přičemž je jedno, že výsledky nefalšoval někdo na nejvyšší úrovni, ale že byly zkreslovány a zřejmě jsou stále více zkreslovány fantasmagoriemi dodávanými vedením jednotlivých kantonů. Z toho můžeme vyvodit pouze vcelku otřepané zjištění, že dlouhodobě není možná kombinace rozsáhlého soukromého sektoru s ekonomikou, která stále nese prvky plánovaného hospodářství a konec konců i s politickým systémem založeným na neexistenci svobodných voleb a na jediné politické straně. Ukazuje se, že takový systém – jakkoliv se může i po několik desetiletí jevit jako efektivní – bude v čase vykazovat dramatické nerovnováhy a bude vyžadovat významné korekce.

Samozřejmě to není nic, co by nebylo přítomno i v klasickém tržním hospodářství. Tržní ekonomiky procházejí krizemi (často velmi devastujícími) a obdobími zreálnění cen aktiv, což lze považovat za čas hledání nové stability. V takovém období je nedůvěrou postižena i politická reprezentace dané doby a země, jakkoliv občas ta aktuální nemá s faktem vypuknutí krize třeba ani nic společného. Kořeny problémů bývají podstatně dříve v čase. Ovšem voliči hledají někoho, komu je možné připsat odpovědnost za krizi. V demokratickém prostředí to ale není žádné drama a dokonce ani ve vedlejších zemích si obvykle nevšimnou žádné změny. Maximálně při státní návštěvě se pár lidí podiví, že ten sousední premiér vypadal jinak a určitě nebýval žena. V demokratickém prostředí věc vyřeší volby a případná změna preferencí voličů směrem ke stranám, u kterých věří v lepší výsledky.

Čínský systém je na tom v daném případě hůře. Pokud máte jednu stranu, má to svoje výhody. Nemůžete například prohrát volby. Jenže nakonec, když se všechno sečte, máte také veškerou odpovědnost. Všichni se mohou tvářit, že s problémy nemají nic společného. Vládnoucí strana ne. Musí předhodit veřejnosti konkrétní viníky. A to nejlépe ze zahraničí, ale s domácími pomocníky. Čínský systém je v případě neúspěchu, alias hospodářské krize a časů zreálnění ceny aktiv, fatálně ohrožen v jeho samotných základech. To je důvod, proč místní vlády podávají do centra vymyšlená a nafouknutá čísla. Když nedosahují skutečného spěchu, musejí si ho vymyslet, protože jinak nesou veškerou vinu.

Čínu dobíhá její vlastní hospodářsko – politický systém. Dýchavičnost čínské pandy proto začíná znepokojovat i ty nejklidnější ekonomy. Již dříve oznámený odhad letošního růstu kolem šesti procent ukazoval na směřování ke stagnaci, protože vzhledem k ještě stále poměrně dynamickému růstu čínské populace je třeba vidět těchto šest procent také optikou toho, že třeba v oněch falšovaných letech 2006 až 2016 vzrostla populace Číny o 68 milionů lidí, to je zhruba o půl procenta ročně. I jenom toto je obrovský prorůstový demografický impulz.

Jen na okraj se sluší poznamenat, jak vlastně začala dluhová krize, kterou označujeme za řeckou, ale která postihla před pár lety podstatně více zemí. Oním červeným knoflíkem bylo odhalení, že Řecko dlouhé roky nadhodnocovalo svá statistická data v oblasti HDP a tím uměle snižovalo poměr dluhu na objemu ekonomiky.

Čína má oproti Řecku některé výhody – může si tisknout vlastních juanů, kolik si usmyslí, protože vlastní státní tiskárnu. Může vnitřní dluh zmrtvit inflací. Ale to všechno jsou obrovské společenské náklady a je otázka, kolik z nich budou ochotni Číňané nést.

Dosud jsem opakovaně psal o tom, že je předčasné očekávat nějakou zásadní světovou ekonomickou krizi. Po posledních zprávách z Číny můj optimismus sice trvá, ale míra globálního rizika výrazně vzrostla.

Autor: Luboš Smrčka | čtvrtek 14.3.2019 7:40 | karma článku: 10.80 | přečteno: 261x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Klidně sedíme, nic neděláme, čekáme

Stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko, není dobré – jak nás ostatně učí staré přísloví. A vyvozovat brzký příchod krize kvůli tomu, že loňský růst HDP byl pomalejší než ten předloňský, to je prostě absurdní.

6.3.2019 v 7:44 | Karma článku: 15.54 | Přečteno: 469 | Diskuse

Luboš Smrčka

Dluhopis? Lepší je sázet sportku

Schrödingerova kočka existuje pouze ve kvantové fyzice. A žena, která je těhotná i netěhotná zároveň, ta žije jen ve snech, protože buď chcete dítě, nebo kouřit 40 cigaret denně a vypít láhev bourbonu navrch.

5.3.2019 v 9:38 | Karma článku: 33.81 | Přečteno: 2731 | Diskuse

Luboš Smrčka

Případ „Vaic“ nekončí. A to je dobře

Začnu tím, že osobně nepřeji policistovi Šimonu Vaicovi odsouzení za způsob, jakým zastavil motorkáře Tomáše Berku. Přesto je dobře, že jeho případ nekončí a půjde „výš“, k soudům vyšší instance.

26.2.2019 v 8:59 | Karma článku: 33.06 | Přečteno: 5403 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Petr Šindelář

Proč Česko ještě stále nemá svou vlastní, státní síť obchodů?

Protože si ji po roce 1989 ve větších městech zřejmě již navždy včetně dovozu potravin převzaly zahraniční obchodní řetězce a na obnovení zašlé slávy družstevních venkovských prodejen Jednota nové markety Coop dodnes nestačí...

19.3.2019 v 9:52 | Karma článku: 25.12 | Přečteno: 1070 | Diskuse

Jan Ferenc

Boj o peníze na správu pražského mobiliáře začíná

Provozovatelé reklamních ploch, a v zásadě nejspíš jen ty dva u nás největší, začínají bojovat o lukrativní zakázku od hlavního města.

19.3.2019 v 4:38 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 106 | Diskuse

Tomáš Flaška

Každý z vás ukradl za rok věci za 400,- korun

Statistika je jasná. Češi nakradou v obchodech ročně zboží za 10 miliard korun. Z toho 38% připadá na přímé krádeže. Tedy zhruba 400 korun na každého z nás.

18.3.2019 v 15:48 | Karma článku: 22.97 | Přečteno: 1137 | Diskuse

Erik Steinn

Portál občana - totální bída českého eGov, portál buzerace žadatelů

Portál občana - totální bída českého eGov, portál buzerace žadatelů – a nic potřebného a užitečného z něj nelze rozumně získat. Leskem jsou základní registry & byl by i CzechPoint, kdyby byl zadarmo!

18.3.2019 v 14:56 | Karma článku: 20.19 | Přečteno: 540 | Diskuse

Martin Pýcha

Zisk českého zemědělství

Minulý týden Český statistický úřad zveřejnil svůj odhad podnikatelského důchodu v zemědělství za rok 2018. Dle těchto údajů došlo k poklesu důchodu v českém zemědělství na 16,5 miliardy korun tj. o 20 %, proti roku 2017.

15.3.2019 v 16:34 | Karma článku: 7.31 | Přečteno: 257 | Diskuse
Počet článků 244 Celková karma 21.83 Průměrná čtenost 1428
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou. Působím jako daňový poradce, soudní znalec, vyučuji na vysoké škole.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz