Čtvrtek 27. února 2020, svátek má Alexandr
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 27. února 2020 Alexandr

Důchodová reforma: yetti a jitrnice, jakou svět neviděl

4. 09. 2019 7:28:27
Důchodová reforma je yetti. Všichni o ní mluví, ale nikdo ji ještě neviděl. Nebo paní Colombová. Či jitrnice z pohádky Obušku, z pytle ven! To všechno je důchodová reforma. Obrovský pytel slov, ale nic, co by připomínalo dohodu.

Zopakujme si základní fakta.

Důchodový systém v České republice je tak zvaný průběžný. Je tedy financován tak, jak jde čas. Hodně jednoduše platí, že co se v roce X vybere, to se v roce X také vyplatí.

Existují důchodové systémy postavené na fondech. Lidé si Y let spoří a z toho, co si naspoří, je pak financován jejich důchod.

Jako obvykle, všechno má klady i zápory.

Fondový systém je zranitelný nízkými výnosy, aktiva mohou být znehodnocena během krize. To je potíž, ale největší neštěstí jsou politická rozhodnutí. Stačí zavzpomínat na rok 1953. Neproběhla jen měnová reforma, ale také zabavení obrovských prostředků, na které si netroufli sáhnout ani nacisté v době Protektorátu. Několik milionů lidí mělo rázem místo velmi slušných důchodů právo na několik málo stokorun zajišťujících sotva pomalé umírání. Ale proč chodit tak daleko do historie. V roce 2010 znárodnilo miliardy eur v důchodových fondech Maďarsko, v roce 2013 Polsko a ostatně v nepoměrně mírnější verzi sáhla do soukromého vlastnictví i slovenská vláda či o něco později česká vláda. Na okraj – ve většině případů šlo o kabinety, které se označovaly za pravicové či dokonce konzervativní. Voličům nic nepomohlo, že volili strany, které se zaklínaly úctou k vlastnictví.

Jak to mohlo projít? To je přece jednoduché. Bohatší menšina si vždycky našetří více, než chudší většina. Pokud se to vezme pěkně po Jánošíkovsku, tak jsou důchodové fondy první na ráně.

Průběžný systém má největšího nepřítele v demografii, dále pak v lepší lékařské péči, čistém vzduchu a snižování spotřeby cigaret (plus alkoholu). Dokud čtyři nebo alespoň tři pracující platí důchod jednomu seniorovi, je všechno v nejlepším pořádku (či alespoň v pořádku). Když se lidé začnou dožívat vyššího věku a mají méně dětí, když přestane fungovat i jen prostá reprodukce, systém začne mít velké potíže. Při poměru dva pracující na jednoho starobního důchodce již jdou „tlusté do tenkých“.

Žijeme v zemi, kde se o nutnosti reformy penzijního systému mluví třicet let. Vlastně i o něco déle, protože zcela vážně se tím problémem zabývaly již poslední komunistická Adamcova vláda a před ní pátá a šestá vláda Lubomíra Štrougala. A to minimálně od roku 1986 nebo 1987. Během této dosti dlouhé doby bylo podniknuto tolik reformních pokusů, že jen jejich popis by vydal na knihu. Ostatně seznam členů všech komisí a poradních sborů ustanovených k tomuto úkolu by zabral pár stránek.

Yetti nicméně uniká, paní Colombová pořád nebyla v záběru a jitrnici, kterou svět neviděl, stále nikdo neviděl.

Albert Einstein definoval šílenství jako opakování stále stejného postupu s tím, že doufáme v odlišný výsledek. Což je přesně to, co těch třicet let děláme. A je jedno, zda s pravicovou nebo levicovou rétorikou.

Možná by bylo dobré přestat si nalhávat, že penzijní reforma je ekonomický problém. Není. Ekonomicky je vyřešená mnoha způsoby. Některé jsou na fondové bázi, jiné na průběžné bázi, ale to vlastně není vůbec podstatné. Obě základní vize mají svoje problémy a není na světě nikdo, kdo by je dokázal vyřešit. I když se nad tím sejde padesát držitelů Nobelovy ceny, nic nového nevymyslí. Mohou jenom sepsat po stoprvé možnosti, které již popsány byly.

Penzijní reforma je politický problém. Což politici strašně neradi slyší (a já se jim vůbec nedivím). Nikomu, kdo odvozuje mandát od vůle voličů se do toho nechce, aby vystoupil před davy a řekl: Buď budete platit daleko více, aby bylo možné financovat důchody, nebo budete pracovat daleko déle, aby bylo možné financovat důchody, nebo budete strašně moc šetřit, abyste v budoucnosti možná měli nějaké důchody. A nebo se smiřte s tím, že důchod, který budete od státu dostávat, bude daleko nižší.

Protože v tom je celé tajemství problému. Není ekonomický. Je politický.

Poslední nesměle ohlášený a obratem zavržený vládní plán na prodloužení důchodového věku na 67 let byl drsný, nicméně z finančního pohledu na první pohled realistický. Na první pohled. Potíž je, že v některých povoláních není 67 let zase tak velký problém (třeba u nás – vysokoškolských pedagogů). Ale u zedníků nebo profesionálních řidičů (a dalších stovek profesí)? To je prostě absurdní.

Ekonomové již mnoho let říkají, že i když zvyšování obvyklého věku dožití je obdivuhodné, věk dožití ve zdraví se zvýšil podstatně méně. Můžeme si nastavit věk odchodu do důchodu klidně na sedmdesát nebo třeba 75 let, ale dosáhneme tím jediného – budeme mít sice krásně vybalancovaný penzijní účet, ale rozpočet vykrvácí na jiných sociálních nákladech a na dávkách v nezaměstnanosti. Tím problém nevyřešíme. Tím ho jenom přejmenujeme.

Chtěl bych se jednou dožít chvíle, kdy před veřejnost předstoupí předsedkyně a předsedové všech parlamentních i alespoň trochu relevantních neparlamentních stran a řeknou: Vážení voliči. Máme zde velký problém. Ten problém je ve hlavách nás všech. Očekáváme od důchodového systému něco, co nám nemůže v budoucnu splnit. Tak pojďme měnit naše myšlení.

Protože jediné řešení problému penzijního systému je v našich hlavách. Neboť nikdo nedokáže vytvořit finanční perpetuum mobile.

Autor: Luboš Smrčka | středa 4.9.2019 7:28 | karma článku: 27.04 | přečteno: 782x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Bude koronavirus čínskou černou labutí?

Americký ekonom libanonského původu Nassim Nicholas Taleb proslul před několika lety knihou Černá labuť, kde popsal následky neočekávatelných a nepředpověditelných událostí na svět a ekonomiku zvláště. My víme, že nebyl první.

10.2.2020 v 8:21 | Karma článku: 22.22 | Přečteno: 647 | Diskuse

Luboš Smrčka

Skutečně je rozdíl mezi bohatými a chudými šokující?

K záplavě organizací i jednotlivců, kteří vyjadřují zděšení nad neustále se zvětšujícím rozdílem mezi bohatými a chudými v našem světě, se přidala charitativní organizace Oxfam. Shromáždila vskutku odstrašující čísla.

28.1.2020 v 8:18 | Karma článku: 44.23 | Přečteno: 11033 | Diskuse

Luboš Smrčka

Silná koruna = dveře k euru?

Koruna je nejsilnější za posledních sedm let. Do kurzu z roku 2008 má ještě daleko, ale můžeme klidně říci, že je ve výborné formě. Až by to svádělo k úvaze: Není správná chvíle na euro?

24.1.2020 v 8:10 | Karma článku: 27.22 | Přečteno: 2922 | Diskuse

Luboš Smrčka

Koncept „důstojné mzdy“ není nesmysl

V českých diskusích bývají popletené pojmy s dojmy. Úplně výstavně to platí o konceptu „důstojné mzdy“. Většina lidí, kteří se pustí do obhajoby či kritiky, začne hnedka nesmyslem. Mluví o tom konceptu jako o ekonomické kategorii.

6.1.2020 v 8:12 | Karma článku: 17.73 | Přečteno: 758 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Tomáš Flaška

Tak paní ministryně se o důchodech poškorpily

A skutek utek. Akorát, že tentokrát už to jde skutečně do kytiček. A ukazuje se tak mezigenerační rozdělení společnosti. Důchodci volí současnou vládu, protože jim dává ty poslední zbytky. A mladí mohou tak akorát skřípat zuby.

24.2.2020 v 5:24 | Karma článku: 31.39 | Přečteno: 971 | Diskuse

Richard Neugebauer

Smyslem Evropské unie nejsou dotace

Chtělo by se s Máchou říci: Hynku (Kmoníčku), Aleši (Michle), Markéto (Šichtářová), kde jste? Dalekáť cesta naše (nás, prosťáčků), marné volání (po reálném pokroku).... Kde jste, když jde o naši ekonomickou čest?

22.2.2020 v 15:10 | Karma článku: 22.36 | Přečteno: 847 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Nulová tolerance pro vydírání ekoteroristů

Taky jsme už v Česku zažili jejich produkci. Říkají si „klimatičtí aktivisté“ z hnutí Extinction Rebellion a tváří se, že vylepšují svět tím, že „bojují proti klimatickým změnám“.

21.2.2020 v 8:41 | Karma článku: 48.94 | Přečteno: 22882 | Diskuse

Petr Šindelář

Kdo začal jezdit před asi čtyřiceti lety, nestačí se dnes divit!

Podle způsobu, jakým se u nás jezdí je zřejmé, že svoboda a demokracie po česku zvítězila také na našich silnicích. Hodně připomínají džungli s právem silnějšího a realizace nápadů na zlepšení stavu vlastně dodnes neexistují...

19.2.2020 v 9:52 | Karma článku: 19.59 | Přečteno: 1132 | Diskuse

Zbyšek Hlinka

Rozdíl v DPH u piva v hospodě a do džbánku naplněného hostem je vyřešen

Lidová tvořivost vymýšlí různé varianty, jak to bude od 1.5. (hm, snad soud novelu EET zruší, tedy i to nižší DPH na pivo) s DPH u piva. Poslal jsem tedy dotaz ministerstvu financí.

18.2.2020 v 17:46 | Karma článku: 27.73 | Přečteno: 1486 | Diskuse
Počet článků 272 Celková karma 23.94 Průměrná čtenost 1426

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz