Česko melou eurokameny
Faktem je, že jakmile zaklepala na brány Evropy krize, koruna okamžitě začala ztrácet hodnotu. Důvod je samozřejmě velmi jednoduchý. V takové situaci se investoři stahují ze všeho, co má i jen trochu vyšší míru rizika, malé měny jsou logickou obětí. Jistý vliv mohlo mít i zastavení toku turistů a jejich snížená poptávka po korunách, ale to bych asi příliš nepřeceňoval. Každopádně výsledkem propadu měny je nový stav v distribuci zisku, když exportéři profitují z kurzu, a zároveň socializace ztrát, protože slabá měna se nutně přelévá do inflace.
Není tedy divu, že zaznívají hlasy, podle kterých by se tohle všechno s eurem nedělo. Jistě, ani nemohlo. Ekonomika s eurem by v tomto ohledu byla stabilnější. Daleko stabilnější.
A podobně posílily hlasy naprosto opačné, které říkají, jak je skvělé, že euro nemáme, protože s vlastní samostatnou měnovou a hlavně kurzovou politikou budeme moci udělat víc pro rozběhnutí ekonomiky a překonání krize.
Začneme u toho druhého. Rovnou poznamenám, že se nehodlám zabývat extrémními nesmysly, jako představou, že vlastní měna je součástí národní svébytnosti či státní suverenity. To je nesmysl. Národní svébytnost je kategorie společenská a s tím, jestli máme korunu nebo euro naprosto nesouvisí. Suverenita je pojem z mezinárodního práva a s měnou taktéž nemá nic společného. Vize, že pro uchování státní suverenity je nutné rozhodovat o parametrech vlastní měny, patří do oblasti iracionality.
To je tedy ujasněno.
Co se kurzu týká: Ve skutečnosti to po krizi nebude nijak růžové ani s možnostmi národní banky pomoci kurzem k rychlému nastartování „turbín“. Malé měny budou dosti pravděpodobně dlouho pod tlakem rizika velké volatility kurzu, což je (skoro) to nejhorší, co se může exportně laděné ekonomice stát. V takové situaci se České národní bance podstatně zmenší manévrovací prostor až na faktickou nulu. Ve skutečnosti se bude hrát o její kredibilitu, o to, aby byla srovnatelná s ECB. Když bude kredibilita ČNB dostatečně vysoká, povede to ke stabilizaci kurzu. Pokud ne, ustálení koruny při zachování její plné přítomnosti na trhu se stane úkolem téměř nemožným. Kredibilitu bude banka schopna uhájit pouze tak, že se bude držet v nějakém rozhodovacím pásmu blízkém ECB, přičemž bude potřeba dávat najevo spíše „jestřábí“ (protiinflační) tendence. To ale není postup, který by sliboval vlastní ekonomice větší růstové podněty, než jaké budou mít k dispozici ekonomiky eurozóny. Ono to bude dokonce spíše naopak.
Samozřejmě je zde otázka, proč tedy kredibilitu ČNB nepodrazilo několik let intervencí proti koruně a udržování umělého kurzu 27 korun za euro? No protože trh to uznal jako kredibilitě neodporující opatření směřující ke splnění inflačního cíle. Navíc ČNB šla proti posilování vlastní měny a tlačila na mírné zvýšení inflace ke dvěma procentům ročně. Problém, který hrozí v souvislosti s krizí, je ale opačný – jakkoliv si o koruně můžeme namlouvat, že je fundamentálně podceněná, její aktuální problém je spíše její slabost (a s tím dovoz inflace) než síla. A zatímco k oslabování měny má každá národní banka celkem rozsáhlé možnosti, zastavování poklesu je problém.
Když to shrnu – i když máme národní banku, která před několika lety prokázala, že je ochotna převzít úlohu při nastavování základních ekonomických parametrů a podpořit i nesystémovými kroky růst, tentokrát budou její možnosti velmi omezené. Jinými slovy korunou a jejím kurzem ekonomice pomoci nepůjde.
Což vypadá jako silný argument pro euro.
Jenže z druhé strany tu máme zase pořádný mlýnský balvan. Itálie, Řecko, Portugalsko, Španělsko, tak trochu i Francie či Belgie. Skupina zemí, jejichž vládní dluh hrozí obrovskými komplikacemi a zásadní destabilizací eurozóny. Nelze odhadnout, co se stane po krizi, nakolik budou mít trhy trpělivost s financováním těchto států. I když pravda je, že například o španělské vládní bondy je stále (pro mne velmi překvapivě) obrovský zájem.
Jak je tedy vidět, tato krize zjevně přináší i novou dynamiku do diskusí o euru. Jakkoliv osobně pořád myslím, že projekt společné měny pro nás není do doby, než si Itálie a spol. vyřeší svůj dluh, tuto krizi je nutno brát jako nový fakt a je třeba se s ní při zásadním či dočasném odmítání eura racionálně vyrovnat.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x