Neděle 20. června 2021, svátek má Květa
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 20. června 2021 Květa

Dvě bitvy o Británii aneb premiér o premiérovi

13. 07. 2020 8:02:37
Před osmdesáti lety (přesněji 10. 7. 1940) byla zahájena Bitva o Británii, jeden z nejdůležitějších konfliktů v historii lidstva. Je moc dobře, že tohle výročí je zrovna teď, kdy mnozí chtějí dát „na frak“ Winstonu Churchillovi.

Nebudu se plést do práce historikům a řešit počty letadel, strategii, odvahu letců. Podstatné ale je, že nebýt WCh, možná by k žádné bitvě ani nedošlo. V Británii byly nemalé nálady k tomu, aby „se neválčilo“.

K tomu několik citací z knihy Borise Johnsona „Faktor Churchill“. Což bychom mohli nazvat "premiér o premiérovi".

„V posledních letech se nehezky vyrojily revizionistické výklady naznačující, že Británie skutečně měla přistoupit k tomu, v co tolik lidí ze všech vrstev společnosti doufalo a za co se modlilo: k dohodě s nacistickým Německem. Argumentace je taková, že by britské impérium a třetí říše byly schopné mírového soužití – a není pochyb, že se na podporu téhle myšlenky dá vytáhnout pěkná řádka Hitlerových výroků.

Vůdce ve třicátých letech poslal Ribbentropa, aby se vlichotil britskému establishmentu. Úspěch byl značný. Halifax údajně v roce 1938 projevil takový nedostatek prozíravosti, že se před Hitlerovým pobočníkem dopustil následujícího prohlášení: „Přál bych si, aby se má práce završila tím, že Hitler vstoupí do Londýna po boku britského krále a Angličané mu budou provolávat slávu.“

Našli se příslušníci vyšších a středních vrstev, kteří pro hitlerismus projevovali politováníhodnou slabost – patřil mezi ně i někdejší král Eduard VIII. A dokonce i během pekelného roku 1940 Hitler příležitostně prohlašoval, jak britském impérium obdivuje a jak podle něj není v německém zájmu Británii rozdrtit, jelikož by to jedině posílilo konkurenční mocnosti jako Ameriku, Japonsko a Rusko.

Kromě toho jsme my, Angličané dostali na srozuměnou, že také patříme k árijské rase, byť třeba nejsme, tak geneticky výjimeční, jako její teutonská odrůda. Británie a její říše se mohly udržet a plnit roli jakéhosi druhořadého partnera, z historického hlediska sice zajímavého, ale ve své podstatě překonaného – být Řeckem nacistickému Římu.

Mnozí se domnívali, že ztráta důstojnosti za zachování impéria a za odvrácení krveprolití, stojí. Nejenže si lidé dohodu s Hitlerem přáli – mnozí ji považovali za neodvratnou.

I ve Spojených státech s dohodou kdekdo počítal – tehdejším velvyslancem v Londýně byl nechvalně proslulý Američan irského původu Joe Kennedy, pašerák alkoholu, křivák, otec Johna Fitzgeralda Kennedyho. Neustále se dožadoval setkání s Hitlerem a vychutnával si neradostný tón svých hlášení do Washingtonu. „Anglické demokracii odzvonilo,“ prohlásil koncem roku 1940, těsně před svým odvoláním.

Nejlepší historici se shodli na jednom závěru: pokud britský odpor ukončíme v roce 1940, vytvoříme v Evropě podmínky pro neodvratnou katastrofu. Hitler by téměř jistě vyhrál. Totiž: dokázal by operaci Barbarossa – útok na Rusko, spustit daleko dříve než v červnu 1941. Neměl by ve Středomoří a severní Africe žádné mrzení s otravnými Brity, kteří by mu odčerpávali muže a zbraně.“

Tak tolik úryvky z knihy Borise Johnsona.

A možná by za poznámku stála ještě jedna událost. „Bitva o Británii“ začala z jistého pohledu dříve – porážkou fašistů Oswalda Mosleyho na Cable Street 4. října 1936. Mosley, Hitlerův anglický oblíbenec, který měl druhou svatbu v Berlíně za führerovy osobní přítomnosti, organizátor britské verze SA, se rozhodl dobýt dělnickou a židovskou čtvrť East End pochodem svých pěti tisíc ozbrojených hnědokošilatých stoupenců. Do cesty se mu postavilo možná až 300 tisíc obyvatel Londýna od místních Židů přes irské katolické přístavní dělníky až po komunistické ateisty. Mosleyho fašisté byli podpořeni nebývalým davem sedmi tisíc policistů a ironií osudu i ústředím britských komunistů, jejichž stranickou linií bylo ustoupit, či ústředím britských židovských obcí, jejichž politikou bylo schovat se. A tehdejší britskou vládou, která vyslala ony mimořádně silné policejní síly k tomu, aby fašistům proklestily cestu na místa jejich mítinků.

Drtivá porážka Mosleyho osobně zasáhla, ale jeho hnutí neoslabila. To udělal až... Winston Churchill, který jeden den po převzetí vedení vlády v květnu 1940 nechal Mosleyho a několik stovek prominentních britských fašistů podrývajících soustavně demokracii a stát prostě okamžitě ztknout a internovat.

Až do konce války.

To jen tak na okraj.

Autor: Luboš Smrčka | pondělí 13.7.2020 8:02 | karma článku: 22.95 | přečteno: 385x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Biden sklízí Trumpa protože za rohem je Čína

Průlom po sedmnácti letech! Na dohled je ukončení nejdelšího obchodního sporu mezi USA a EU. Ten se sice týká státní podpory v od běžného spotřebitele odtažité oblasti výroby letadel, ale soužil milovníky vína i motorek.

18.6.2021 v 7:51 | Karma článku: 9.80 | Přečteno: 255 | Diskuse

Luboš Smrčka

Ještě že středověk neznal motorovou pilu

Občas slýchávám, o kolik blíže měli naši předkové k přírodě, jak s ní žili v symbióze a především – jak tu přírodu NENIČILI. Obávám se, že jde o jeden z velkých romantizujících omylů, který utváří naše přemýšlení o světě.

26.5.2021 v 8:12 | Karma článku: 27.32 | Přečteno: 588 | Diskuse

Luboš Smrčka

Počasí není klima, výkyv není trend

Letošní jaro je studené. Kdyby se to stalo před padesáti lety, u tohoto konstatování bychom také s klidem skončili. Prostě je to studenější a docela deštivý začátek přirozeného koloběhu. Tečka. Od jisté doby jde o „politiku“.

18.5.2021 v 8:15 | Karma článku: 19.45 | Přečteno: 568 | Diskuse

Luboš Smrčka

Madoffové odcházejí, naivita je věčná a regulace nepomohou

Na Bernarda Madoffa se lze podívat dvěma způsoby. Jako podvodníka a zločince, který připravil ohromné množství lidí o peníze a přeneseně vlastního syna o život. Nebo jako na podivné zrcadlo našeho světa.

26.4.2021 v 8:18 | Karma článku: 16.27 | Přečteno: 344 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Vladimíra Bošková

Protiústavní ministr zdravotnictví

Už v nyní platném zákonu o ochraně veřejného zdraví se mu podařilo vyrušit ústavu, krizový zákon, soudy a dokonce i vládu. A bude ještě hůř?

20.6.2021 v 12:37 | Karma článku: 10.21 | Přečteno: 118 | Diskuse

Petr Bajnar

O cenzurním šílenství

Před pár dny byly na facebooku smazány příspěvky nevládní organizace Aliance pro rodinu s odůvodněním, že porušují zásady komunity.

20.6.2021 v 10:41 | Karma článku: 25.20 | Přečteno: 404 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ještě k vakcínám pro palestinské Araby

Ten příběh bychom si měli dobře zapamatovat. Ukazuje skutečný obraz toho, jak jsou jednání a vztahy mezi Palestinskoarabskou autonomií (PA) a Izraelem komplikované.

20.6.2021 v 10:25 | Karma článku: 14.55 | Přečteno: 173 | Diskuse

Aleš Misař

Byla moje babička komunistka?

Babička mi při každé návštěvě ráda vypráví. Stalo se pravidlem, že když vyčerpá otázky na rodinu a práci, obrátí se ke vzpomínkám. Časem jsem si začal všímat, jakým způsobem do nich pouští politiku a došel až k následující úvaze.

20.6.2021 v 9:59 | Karma článku: 24.44 | Přečteno: 1094 | Diskuse

Vladimíra Bošková

Kolektivní imunita v New Yorku?

V parlamentu tohoto státu leží novela zákona, jež by guvernérovi umožnila detenci osob podezřelých z infekční nemoci. Byl ale předložen i zákon proti povinnému očkování.

19.6.2021 v 16:20 | Karma článku: 11.69 | Přečteno: 351 | Diskuse
Počet článků 305 Celková karma 17.82 Průměrná čtenost 1397

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz