Špatným zprávám je třeba dávat optimistické titulky
Český (i světový) tisk (a stejně tak televize, rádia, weby) se však pod vlivem poučky, že neštěstí prodává nejlépe, chovají zcela opačně. Dokonce i zprávám optimistickým dávají titulky negativní, tragické až katastrofické.
A tak se informace, že Bundesbank zlepšila celoroční výhled německé ekonomiky z poklesu 6,3 na o něco lepších 5,8 schovává ve většině médií někde na samém konci příslušných textů. Vpředu a v nadpisu naopak trůní ponurý výhled, že na podzim přejde přes naše západní sousedy kvůli historickým propadům hospodářství vlna bankrotů nejhorší od roku 2013.
Abychom si to trochu zařadili do souvislostí. Odhadovaných šest tisíc úpadků za čtvrtletí (čili dva tisíce za měsíc) není na německé rozměry nic tak strašlivého. I v časech celkem nemalých růstů odchází prostřednictvím insolvenčního řízení v Německu měsíčně z trhu kolem jednoho tisíce firem. To je takový běžný běh světa. Samozřejmě výhled na dva tisíce společností měsíčně v bankrotu je výhled špatný, ale nikoliv katastrofický.
Naopak ta výše zmíněná změna celoročního odhadu poklesu ekonomiky z 6,3 na 5,8 procenta je při vší mizérii mimořádně dobrá zpráva. V podstatě nám říká, že jakkoliv bylo letošní druhé čtvrtletí noční můra, tak má hodně daleko do věšteckých výstupů mnohých ekonomů, kteří fantazírovali o poklesech o patnáct nebo dvacet procent celoročně.
A dále platí, když přepneme na naši domácí optiku, že i když propad české ekonomiky ve druhém čtvrtletí byl drastický (11 procent meziročně, 8,7 procenta mezi čtvrtletími), bod zlomu byl již dosažen a čtvrtletí třetí by mělo znamenat meziročně již jenom relativně přijatelný pokles v řádu čtyř-pěti procent a mezičtvrtletně lze očekávat v dané souvislosti mírný (například čtyřprocentní) růst. Pokud by se to i splnilo, pak uzavřeme rok 2020 celkovým poklesem někde mezi 6,5 až osmi procenty, nejspíše pár desetin nad procenty sedmi. To je samozřejmě propad hrozný, ale zase – ve srovnání s dvacetiprocentním strašením je to fajn.
Takže realistický popis stavu by měl mít titulek asi takový: Zažíváme tvrdý pokles ekonomiky, ale daleko menší, než jsme mysleli.
Neříkám, že to je nějaká hitparáda radosti, ale alespoň to popisuje skutečnost.
V tomto mediálně vyhroceném světě je někdy těžké zachovávat chladnou hlavu a dávat si informace do nějakých širších souvislostí. Spousta lidí se snaží zaujmout a stát se citovanými celebritami, proto šermují slovy a čísly bez ohledu na jejich obsah a co hůře bez ohledu na odbornost a slušné vychování. Novináři chtějí prodávat, takže pořádají orgie pesimismu. Je to smutné, ale musíme se smířit s tím, že takový náš svět prostě je. Získat slávu a zvýšit prodej v něm lze hlavně tím, že budeme vykřikovat naprosté nesmysly. Důležité je, aby to bylo dost hlasitě a dost lákavě.
Kdo se z toho nechce zbláznit, ten má celkem rozumnou možnost odečíst si z tragičnosti každé zprávy takových padesát, možná sedmdesát procent a tím se propracovat k nějakému realistickému pohledu na věc.
Nebo jinými slovy: Opatřovat špatné zprávy optimistickými titulky.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x