Zájem o těžbu na Aljašce: Prakticky nula
Samozřejmě je kolem toho mnoho protestů a šarvátek. V nich zaniká podstatná skutečnost. Mezi energetickými firmami je zájem vypravit se do mrazů a plískanic menší než malý. Komentátoři světových agentur použili povětšinou obrat „vlažný zájem“, ale ve skutečnosti jde o prakticky „úplný nezájem“.
Samozřejmě může být ovlivněn i tím, že za pár týdnů Joe Biden tyto licence zase zruší a udělá to v podstatě ihned, jak vstoupí do Oválné pracovny. To je pravděpodobné na více než 99 procent. Ale to neznamená, že ten, kdo licence vydraží, něco riskuje. I kdyby platba proběhla před inaugurací nového prezidenta, což nehrozí, majitelé licencí by dostali zaplacené peníze stejně zpět. A možná by i něco málo navíc mohli vyhádat.
Pravá příčina je jinde. Spojené státy nyní těží asi půl milionu barelů ropy za den. Mohly by těžit zřejmě něco mezi 700 a 800 milionů barelů. Ale nemalá část vrtů stojí, protože poptávka je nízká. K dispozici jsou další zmapovaná naleziště, která by mohla dávat možná až 200 milionů barelů ropy za den – a jde o naleziště podstatně jednodušší a méně dramatická, než jaká nabízí trochu extrémní Aljaška. Ale nikdo neotevírá další vrty a investice do průzkumu se nedělají prakticky vůbec.
Není to potřeba.
Ať si o tom kdo myslí, co chce, tak zelená energetika postupně, ale nezadržitelně vítězí. Jestliže v minulých desetiletích byly obnovitelné zdroje povětšinou na steroidech, protože bez dotací elektřinu ze slunce a větru nešlo konkurenceschopným způsobem vyrábět, v posledních několika letech se díky technologickým změnám a rychlému snižování cen vývoj obrátil.
Donald Trump udělal v ekonomické oblasti řadu velmi zajímavých kroků a jeho pokusy prosadit volný obchod a omezení dotací (i když podivnými zbraněmi obchodních válek) byly naprosto jistě kroky správným směrem. Ale v ekonomice a ve významu průmyslu pro národní hospodářství přece jenom byl jeho konzervatismus asi až moc konzervativní.
Přes všechnu Trumpovu snahu vrátit Pensylvanii její ocelové srdce platí, že větší kroky v obnovení industrializace Spojených států se odehrály za prezidenta Obamy, kdy ropy byl ještě nedostatek a masivní rozšíření těžby z břidlic doslova nakoplo některé obory energetiky a průmyslu. V té době se také některé produkce vrátily zpět do země. Trumpova administrativa ale prožila většinu svého období v době, kdy tento impuls již vyprchal a kdy se energetická situace ve vyspělých zemích obrátila. Kdokoliv se mohl stavět na hlavu a odrážet ušima, dokonce i americký prezident, ale obrátit „kolo dějin“ když už se jednou rozjede, to v podstatě nejde.
Trumpovo rozhodnutí zahájit aukce ropných polí na Aljašce je politické gesto a z ekonomického hlediska má nulový potenciál. I kdyby ve stopách tohoto prezidenta kráčel někdo připravený pokračovat v uhlíkové energetice, stejně by nikdo na Aljašce těžit nechtěl. Pravděpodobnost vývoje cen ropy tím směrem, že by se taková těžba vyplatila, je prakticky nemožné.
Zemím OPEC se podařilo dostat světové ceny nad 45 dolarů za barel a to díky masivnímu omezení těžby. Podle některých odhadů by bylo možné při otočení všech světových kohoutů naplno těžit o zhruba padesát procent více ropy, než by byla spotřeba. Potenciální nadprodukce je extrémní. Ceny by však rázem poklesly pod dvacet dolarů, tedy pod náklady většiny vrtů. Jinými slovy – ropná energetika je v pasti. Místo život ohrožujícího nedostatku ropy jsme v situaci ropný průmysl ohrožujícího přebytku.
Gesto s těžebními licencemi na aljašskou ropu je opravdu jen a pouze gesto odcházejícího prezidenta i odcházející podoby energetiky.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x