Středa 21. dubna 2021, svátek má Alexandra
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 21. dubna 2021 Alexandra

Proč má Ivermektin zpoždění a proč nepoužíváme léky na „první dobrou“

3. 03. 2021 10:37:53
Dnes už názvy Contergan či Kevadon něco říkají jen odborníkům a fandům historie farmaceutického průmyslu. A také těm několika málo z desítek tisíc postižených dětí, kterým se podařilo dosáhnout více než šedesáti let věku.

Tedy se dožít současnosti.

Contergan alias Kevadon byl lék, který na přelomu padesátých a šedesátých let minulého století přinesl zlom v přístupu k principu předběžné opatrnosti ve farmaceutickém průmyslu. Jenže předtím zavinil minimálně deset tisíc známých případů povětšinou vážně postižených dětí a pravděpodobně dalších deset nebo více tisíc případů, které nebyly zdokumentovány.

Popravdě právě tento kdysi slavný lék prodávaný v Evropě a většině dalších zemí jako Contergan, který měl proniknout na trh ve Spojených státech coby Kevadon, může do značné míry za rezervovanost oficiálních míst vyspělých zemí k tomu, aby byl běžně používán při léčbě Covid-19 onen mnohými za téměř zázrak považovaný Ivermektin.

Pro pochopení současnosti je dobré si vzít poučení z minulosti. Jakkoliv chápu, že když si lidé na sociálních sítích přečtou tvrzení, že tento lék „snižuje smrtnost o 80 procent“ a přitom „stojí pár korun“, ale „vláda to tají“, protože je zapojená do „zločinu s očkováním“, tak nějaké racionální vysvětlování, že věci jsou složitější, tak úplně nezabírá.

Contergan byl povolen po tříletém testování v roce 1957. Německá firma Chemie Grünenthal byla velmi spokojená – lék neměl naprosto žádné zjištěné vedlejší škodlivé účinky, ale hlavně zákazníci byli nadšeni. Pomáhal s usínáním, uklidňoval. Během roku – dvou od uvedení na trh se stal přímo hitem žen v jiném stavu. Vynikal při tlumení ranních nevolností. V roce 1960 se německý výrobce rozhodl pro vstup na klíčový americký trh. Výnosy byly odhadovány na v tehdejší době pohádkový objem v řádu stovek milionů dolarů ročně. Díky neobyčejně osvícené doktorce Frances Kelseyové, která pracovala pro Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), ale léku nebyla licence pro prodej ve Spojených státech poskytnuta. A to ani po tvrdém a skutečně nevybíravém tlaku producenta a jeho amerického partnera.

Těžko říct, jak dlouho by FDA za svou zaměstnankyní stál. Ale v roce 1961 se začaly objevovat první evropské studie o fatálních následcích užívání Conterganu a na konci onoho roku již bylo jasno – vědci nezvratitelnými důkazy spojili několik stovek případů narozených postižených dětí s užíváním preparátu jejich matkami během těhotenství. Navíc prokázali mechanismus vlivu účinné látky na plod, který vedl k deformacím nebo k naprosté absenci rukou, nohou, uší, očí a dalších orgánů. Následně bylo zdokumentováno oněch zhruba deset tisíc případů velmi rozličných postižení, z nichž mnohé se neslučovaly s životem. A také bylo konstatováno, že kvůli velké oblibě léku v některých jihoamerických a afrických zemích se skutečný počet obětí nikdy nedozvíme.

Jakkoliv byly Spojené státy následků téměř ušetřeny až na deset prokázaných případů, kdy lék jako ještě nepovolený preparát dali pacientkám jejich lékaři v rámci „promo“ akce distributora, reakce administrativy tehdejšího prezidenta Kennedyho byla jednoznačná. Předpisy a povolovací řízení před FDA byly až drakonicky zpřísněny. Princip předběžné opatrnosti zvítězil. A doktorka Kelseyová dostala medaili. Nesporně po zásluze. Nebýt její obezřetnosti a důslednosti, s jakou požadovala od farmaceutické společnosti další podklady, mohl lék na amerických dětech napáchat škody vpravdě nedozírné. Vzhledem k tehdejší porodnosti v zemi a k oblibě nových módních preparátů existují odhady, že by mohlo jít v letech 1960 až 1961 (do odhalení škodlivosti léku) minimálně o 30 až 60 tisíc postižených dětí.

Princip předběžné opatrnosti má samozřejmě řadu kritiků, podle kterých je zbytečně nákladný. Jeho odpůrci si dali v devadesátých letech práci a vypočetli (přesněji odhadli), že prodloužení doby testování léků ze tří až pěti let na sedm až dvanáct let (poté, co předpisy FDA převzaly všechny vyspělé země), znamená podstatně větší ztráty než výnosy. Tedy je ztraceno více životů tím, že se účinnější medikamenty nedostanou včas k pacientům (protože jsou velmi složitě testovány), než by bylo ztraceno kvůli nedostatečně vyzkoušeným lékům. Je to možné – nevím, nehádám se. Ale žijeme v takovém světě, v jakém žijeme a naši předci asi věděli, proč vymysleli přísloví dvakrát měř, jednou řež. Protože ve skutečnosti princip předběžné opatrnosti není nic jiného. Jen to zní učeněji.

Ivermektin je lék starý nějakých 40 let a byla za něj udělena Nobelova cena – jak už ostatně ví díky nové farmaceutické fakultě Vysoké školy života v podstatě každý diskutér na facebooku. Lze skutečně říct, že je to lék vyzkoušený. Tedy zvláště na kravách, koních a dalším zvířectvu při léčbě řady nemocí vyvolaných parazity. A ano, také na lidech. Ale zase v boji s parazity. Nějaký ten červ je však něco jiného než vir. Čímž není vůbec řečeno, že přípravek proti červům nemůže fungovat i proti virům. Samozřejmě může.

Co ale naprosto není vyzkoušeno, u čeho vůbec netušíme, jak by někteří lidé mohli reagovat, to je skutečnost, že při léčbě Covid-19 je podáváno mnohonásobně více přípravku než při užití proti parazitům. Tuto dosti podstatnou skutečnost člověk v diskusích o „léku za pár kaček“ nenajde.

Jinak bych chtěl zdůraznit jednu věc. Jakkoliv studie prokazující účinnost Ivermektinu zatím skutečně neodpovídají standardům požadovaným v normálních časech pro takové práce (a to ani po roce, kdy se s Ivermektinem experimentuje), není ani žádná studie, která by prokázala fatálně škodlivé dopady podávání léku.

Z čehož mi plyne, že pokud pacient podepíše příslušný papír a převezme na sebe odpovědnost, nechť je mu lék podán. Žijeme v časech, kdy není tak úplně čas na standardizované postupy. A pokud tomu chceme říkat pro klid duše experimentální léčba, tak tomu tak říkejme.

Ale vidět za tím, že není Ivermektin k vyzvednutí na každém rohu, nějaké spiknutí světových vlád a farmaceutických firem, to je prostě paranoia. Není v tom namočen žádný deep state, New World Order, žádní zednáři nebo ještěři. Může za to daleko spíše šedesát let starý příběh léku Contergan a firmy Chemie Grünenthal.

Autor: Luboš Smrčka | středa 3.3.2021 10:37 | karma článku: 28.51 | přečteno: 984x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Proč je politická korektnost zhouba

Politická korektnost je jeden z nesmírných omylů naší doby. A také jeden z velkých ekonomických problémů. Politická korektnost v podstatě (mimo jiné) znamená, že některé informace jsou tabu, nelze je zjistit.

8.3.2021 v 8:38 | Karma článku: 31.16 | Přečteno: 813 | Diskuse

Luboš Smrčka

Covid je pro nemocnice finanční problém. Na něm se nevydělá

Dokonce i od lidí vzdělaných a nesporně inteligentních jsem slyšel, že nemocnice máme plné pacientům s covidem proto, že je to pro zdravotní zařízení finančně výhodné. Rád bych je upozornil, že to není tak jednoduché.

1.3.2021 v 8:47 | Karma článku: 33.04 | Přečteno: 4786 | Diskuse

Luboš Smrčka

Zájem o těžbu na Aljašce: Prakticky nula

Donald Trump jede až do konce volebního období svou agendu „na plné kecky“ a tak zahajuje aukce licencí na těžbu ropy na Aljašce přímo v centru národního parku. Pod heslem národní energetické soběstačnosti.

11.1.2021 v 8:13 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 370 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Jaroslav Herda

Občan České republiky v petrohradské cele předběžného zadržení.

Právní kvalifikace skutkové podstaty údajně spáchaného trestného činu není dosud upřesněna. Zatím se podařilo zjistit, že oběti byly natřeny novikovem vyrobeným v lékárně vojenské nemocnice,

21.4.2021 v 1:28 | Karma článku: 3.33 | Přečteno: 96 | Diskuse

Hana Rebeka Šiander

Recenze knihy „Město žen“ od Davida R. Gillhama

Román „Město žen“ nám přiblíží život v německé říši v roce 1943. Jak vypadal rozbořený Berlín po náletech RAF? Jak se osamělé ženy potýkaly s každodenní realitou? Jak se lidé vyrovnávali s nacistickou politikou a vinou?

21.4.2021 v 0:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 33 | Diskuse

Otto Kamm

Třeba ano, ale asi určitě ne

Jsou názory, které je zapotřebí vůbec nebrat v úvahu. Vycházejí z neznalosti věci, dalo by se říct, že pocházejí z nějakého zapadlého myšlenkového dvorku domu na výspě současné civilizace.

20.4.2021 v 23:24 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 105 | Diskuse

Miroslav Vlasák

Bez bývalých členů KSČ se neobejdeme?

Dnes se v Reflexu opět vynořil pan generál Petr Pavel s připomínkou, že on by tedy toho presidenta vzal.

20.4.2021 v 21:46 | Karma článku: 17.77 | Přečteno: 256 | Diskuse

Pavel Opl

Odpálíme Temelín, ať všichni vidí, že nejsme žádní Švejci

Zastaví naše bojové Fabie ruské tanky stejně účinně, jako západní obrněnce ? Je lepší na to zcela nespoléhat. Ukažme se vší rozhodností našim potenciálním nepřátelům, že si naši krásnou zem ubránit dokážeme !

20.4.2021 v 21:00 | Karma článku: 21.46 | Přečteno: 295 | Diskuse
Počet článků 300 Celková karma 30.91 Průměrná čtenost 1412

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Najdete na iDNES.cz