Poučení ze spálení loďstva admirála Chea
S koronavirem to tentokrát v podstatě nesouvisí. I když poslední zprávy o nových centrech nemoci v Číně asi náladě trhů neprospěly.
Jde o, jak jinak, reakci na nové regulatorní kroky pekingské vlády. Ta se rozhodla donutit řadu velkých společností podnikajících ve školství k transformaci na neziskové organizace – což vcelku logicky jaksi brání jejich obchodování na burzách. Abychom si to nějak dali do souvislostí, protože pro Středoevropana je těžko představitelné, že by na burze byla firma poskytující doučování a doplňkové vzdělávání. V Číně jde o trh s ročním obratem vyšším než 120 miliard dolarů. Vynásobme si to 21 a dostaneme sumu blížící se polovině ročního hrubého domácího produktu České republiky.
Leckdo nad tím vším kroutí hlavou. Proč čínská vláda v posledních letech celkem soustavně zavádí další a další regulace v řadě odvětví? Před tím to bylo bankovnictví, pak obchodní modely a aplikace, školství… Byla by to dlouhá řada soustavného utahování šroubů. A každé pootočení v závitu vyvolá paniku na trzích, odliv investorů, zahrnutí nového dílku nevypočitatelnosti pekingské vlády do systémového rizika a logicky i to, že když trhy šok vstřebají, zase se zvětší polštář pro případ „kdyby zase vládu něco napadlo“.
Čínská ekonomika tím přichází o desítky miliard dolarů investic. Proto ten podiv a kroucení hlavou. Přičemž zvláštní dynamiku těm udiveným pohybům dodává fakt, že naprostá většina regulací je namířená proti informačním firmám a dynamickým odvětvím, o kterých před dvaceti lety ještě psali autoři sci-fi.
Přesto je pro vysvětlení třeba se podívat někdy do prvních let šestnáctého století. Tehdy v čínských mořských přístavech hořely nebo tlely poslední zbytky mohutné flotily admirála Čeng-Chea, se kterými o necelých sto let dříve (v letech 1405 až 1433) podnikl tento mimořádný mořeplavec sedm výprav do blízkých i velmi vzdálených zemí – a to nesporně mimořádně vzdálených, neboť přistál (mimo jiné) ve východní Africe. Jeho lodě svými rozměry a výtlakem překonávaly možná i násobně všechno, co byla schopna vyrobit a poslat na moře tehdejší Evropa.
Stojí za připomenutí, že Mys Dobré naděje, tedy jižní cíp Afriky, obepluli Portugalci až roku 1488, Kryštof Kolumbus přistál roku 1492 v Karibiku na Bahamách (když si myslel, že je v Indii, ale objevil Ameriku) a teprve v roce 1513 přešli Španělé Panamskou šíji (pěšky) a jako první Evropané pohlédli tváří v tvář Tichému oceánu.
Kolumbova Santa Maria byla dlouhá necelých třicet metrů (některé prameny hovoří o 40 metrech) a široká asi osm metrů. Posádku tvořilo 40 mužů. O rozměrech lodí admirála Čeng-Chea se vedou velké diskuse, ale skoro jistě měřily nejméně 60, ale možná až 80 či sto metrů, byly nepoměrně širší než lodě evropské (podle skeptických odhadů minimálně 15 metrů) a posádku tvořilo 200 mužů.
Pokud někdo vládnul oceánům patnáctého století, byla to Říše Ming. Pokud se někdo vůbec nevyskytoval na světových mořích šestnáctého století, byla to Říše Ming.
V roce 1470 však byly všechny záznamy o čínských cestách spáleny, námořní mapy kromě oblastí přímo u pobřeží zakázány, lodě staženy do doků a postupně likvidovány, stavitelství lodí přísně omezeno.
Říše Ming přešla na izolacionistickou cestu. Což je model, který Čína opakuje po dlouhá tisíciletí své takové či onaké existence. Časy otevření se světu prokládá časy uzavření se světu. A chtě nechtě se zdá, že i nyní sledujeme nakročení do časů čínské „izolace“.
Dodnes je trochu záhadou, co vlastně vedlo císaře z dynastie Ming k rozhodnutí vzdát se možnosti ovládnout oceány a v důsledku tak ponechat zásadní díl čínského mezinárodního obchodu Portugalcům. Jako pravděpodobné se zdá, že za tím byly obavy z bohatnutí vrstvy obchodníků, která se stávala co do vlivu silnou konkurencí tradiční vládní struktury. A také obavy o to, aby „novoty“ nerozložily konfuciánské uspořádání společnosti a zvyklosti.
Dost možná je za kroky čínské vlády v posledních letech to stejné. Utužování regulace bez ohledu na důsledky a dopady na ekonomiku naznačuje, že uchování politického statutu quo je pro Peking důležitější než ušlé možnosti hospodářského růstu. Ostatně nelze přehlédnout, že i kurz vůči nejbohatším Číňanům je jiný než dříve. A určitě nelze přehlédnout, že krok proti firmám na vzdělání kromě jiného znamená posílení kontroly nad tím, kdo, co a jak bude zákazníkům poskytovat.
Ale paralely s minulostí nikdy nelze brát doslova. Ten směr, kterým se Čína pravděpodobně vydává, neznamená ani náhodou stejné odstřihnutí se od světa jako po období zámořských objevů. Čína se zjevně hodlá daleko méně věnovat vztahům s vyspělými zeměmi, určitě se však nechce stahovat z Afriky a ustoupit od svého plánu vytvořit si rozsáhlou sféru vlivu a systém nárazníkových států v Asii a Oceánii.
Prostě Peking dospěl k názoru, že vnitřní stabilita bez liberálních „novot“ je podstatně důležitější než kótování akcií na amerických burzách, že země již „načerpala“ tak akorát potřebných technologií a vědomostí, aby si další opatřila sama. A čtěme to také jako vzkaz, že Čína se považuje za tak silnou, že vztahy se zbytkem „globální vesnice“ si bude určovat sama. Se vším všudy.
Luboš Smrčka
U Pekingu se bojuje o Pensylvánii
Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump
Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...
USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek
USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 362
- Celková karma 19,60
- Průměrná čtenost 1387x