Antikomunistický manifest II
Záleží samozřejmě na tom, kdo bude držet otěže. Sociální demokraté se budou tvářit, že jsou to oni a že mají situaci pod kontrolou. Ve skutečnosti to budou samozřejmě komunisté. Vždy si uměli se sociální demokracií poradit a rozložit ji, to je historická zkušenost. V této konstelaci převezme Tomio Okamura roli Radka Johna a tupě půjde na porážku
Jaké změny přinese tato koalice (ať již faktická nebo skrytá, to je vlastně jedno)? Vycházejme z programu KSČM, protože tato strana bude možná zpovzdálí, ale držet otěže opravdové moci. První rovina změn bude společenská, druhá ekonomická.
Především budou pod nějakými záminkami (boje proti tunelářům, boje proti korupci a podobně) dynamicky posíleny pravomoci represivních složek státu. Policie a tajné služby budou rozsáhle transformovány, v rámci toho dojde k absolutní personální změně ve vedení všech jednotek. V kapitole „Poctivost se musí vyplácet“ se mluví o posílení akceschopnosti policie, o vytváření podmínek pro boj proti nešvarům, o změnách ve struktuře policie a „výchově nových odborníků“, což připomíná oblíbený komunistický postup udělat z hutníka za rok prokurátora. Dokonce je zde i zmínka o vysokých trestech a pokutách za „trestné činy proti pořádku“.
Hlavní sólo ale spustí komunisté tam, kde je rozbití současné společnosti nejvíc zajímá – v ekonomice. Je zde plán na „vytvoření veřejné komerční banky bez poplatků, se zaručeným zhodnocením vkladů a dostupnou úrokovou mírou na poskytované úvěry“. Co to znamená? Ve spojení s další vizí, totiž s tím, že stát má vykoupit akcie bank, to znamená v podstatě zestátnění bankovnictví (chabě schováno za formulací „výkup akcií vedoucí k posílení státního majetku“). To zdaleka není všechno. Zestátnění má proběhnout také „v podnicích důležitých pro zaměstnanost a ekonomickou bezpečnost státu, ve strategických oblastech, jako jsou energetika, informační služby, bankovnictví, podpora zahraničního obchodu, též voda a kanalizace či těžba surovin“. Co to je podnik důležitý pro zaměstnanost? Co když to pro vládu komunistů (s podporou ČSSD a exotické strany Úsvit) budou nejprve podniky nad 500 zaměstnanců, pak nad 100 zaměstnanců? To by přesně odpovídalo slámové metodě Klementa Gottwalda, kterého tak uctívají někteří kandidáti KSČM. To by ale následovalo nahnání živnostníků a soukromých zemědělců do uranových dolů.
Opravdu smrtící je tato pasáž: „… zabránění odčerpávání v ČR vytvořeného zisku do zahraničí…“ Jinými slovy: Když nám investor svoje akcie a podíly v českých firmách „dobrovolně“ neprodá (O2, Volkswagen, Siemens, Erste …, ten seznam by zabral mnoho tiskových stran), tak zavedeme třeba 95ti procentní zdanění zisku vypláceného do ciziny, což bude znamenat, že pro jakéhokoliv zahraničního investora ztratí podnikání v ČR smysl. Přesně toto a nic jiného je v onom odstavci programu komunistů napsáno.
Komunisté vždy ovládali skvělé mimikry a jen tu a tam jejich vůdcům uteklo, že se do Moskvy jezdí učit, jak demokratům zakroutit krkem (Gottwald, projev v parlamentu). Ale šídlo v pytli neutajíš a pozorná četba jejich programu odhaluje opravdové záměry.
Lidé, jako Semelová, Filip, Grebeníček a podobní se sice možná umí dobře usmívat a podkuřovat sociálním demokratům a naivním amatérům, ale ve skutečností je jejich cílem znovuzavedení „socialismu“. Tentokrát má prý být lepší a „demokratický“. Jenže nic takového neexistuje. Navíc, jak napsal jeden klasik, tak ideje mají svoje následky. Když Hitler vykřikoval, že zabije každého Žida, pokud to půjde, mnozí si mysleli, že to je žvást. Nebyl – právě proto, že ideje vytvářejí realitu. Proč bychom si měli myslet, že komunisté jen tak vtipkují o zestátnění, o vyhnání zahraničních investorů a rozsáhlé reorganizaci policejních složek? Oni to myslí smrtelně vážně a lidé jako Bohumil Sobotka nebo Tomio Okamura se jim v tom chystají pomoci.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x