Zvyšovat daně není rozumné
Je to zvláštní postoj, který je v principu velmi socialistický. Je založený na představě, že zdaníme „zlé“, protože jim to patří. Jenže to nikdy není pravda – ve skutečnosti totiž vždycky zdaníme lidi a nikoho jiného. Každá koruna daní a to dokonce všech, se tak nebo onak promítne do ceny. Daně z příjmů, pojištění – ty zvyšují cenu práce nebo cenu produktů. U spotřebních daní nebo DPH je věc jasná. A dokonce i daň z hazardu je – v důsledku – vždycky zaplacená hráčem. Ono to v podstatě ani jinak nejde.
Nehodlám brojit proti daním jako takovým. Ale poněkud mne děsí pomalé a plíživé zvyšování zdanění u těch „zlých“. Připomínám opakované pokusy zavádět sektorovou daň u bankovních institucí. Připomínám soustavné zvyšování tabákové daně. Připomínám zdražování dálničních kupónů, což je zase jenom daň ze soukromé dopravy a nic jiného. Ostatně naše spotřební daně na benzín a naftu jsou ze stejného soudku. Nyní je v parlamentu celá hora zmatených návrhů na zvýšení sektorové daně z loterií a hazardních her. Výsledkem je, že sice teoreticky žijeme v prostředí, kde „daně nerostou“, jenže také v zemi, kde prakticky soustavně rostou.
A mnohdy to celé postrádá i logiku. Třeba u zdanění loterií a hazardu je vyšší daň obhajována jako „regulační opatření“. Podobně jako třeba vyšší spotřební daň z tabáku (jinak by kouřil každý) nebo z benzínu (dáme přednost hromadné dopravě). Jinými slovy se tvrdí, že když budou provozovatelé loterií a heren platit vyšší daň, tím méně lidí bude hrát. Což je ve skutečnosti nesmysl. Hned ze dvou důvodů.
Za prvé. Restrikce dopadá na hráče nepřímo. Prvotně zasáhne provozovatele. Zhorší to jejich soutěžní schopnost vůči aktivitám nezdaněným. A těch je tady spousta. Třeba polovina sportovních sázek se uskutečňuje na webech provozovaných ze zahraničí, které daň v ČR neplatí. Těm necháváme jejich daňové prázdniny, ale domácí firmy zdaníme více? To nevypadá jako sofistikované řešení. Pokud nechceme domácí herní průmysl zlikvidovat jako třídu a z gruntu.
Za druhé: Aniž bych se jakkoliv zastával provozovatelů herních automatů, což jsou přístroje, které pokládám za čisté zlo, zase je třeba se ptát, jestli vyšší daň je správný postup. Hlavně ve chvíli, kdy stát nedokáže zabránit desítkám tisíc přístrojů maskovaných jako „kvízomaty“, ze kterých daň není placena vůbec. A to nemluvě o naprosto nelegálních hernách – „klubech pro zvané“, se kterými si také naše legislativa a příslušné orgány nějak nevědí rady. Když vyšší daní vymýtíme i ty zbylé legální stroje, tak ubude patologických hráčů? Nemám ten pocit – jenom se přestěhují z non stop heren do non stop sklepů.
Ve skutečnosti totiž platí, že určité „hrací šílení“ je ve společnosti přítomné vždy – bylo ve starém Římě, bylo ve středověkých putykách, probíhalo i v rigidní komunistické společnosti (doporučuji vzpomínky Michala Horáčka), odehrávalo se i na tržištích Teheránu v době, kdy za odhalený hazard hrozilo bičování nebo smrt. Stále vyšším zdanění legální hry a legálního hazardu dosáhneme jenom toho, čeho Amerika prohibicí. Posílí mafie, více peněz v nelegální sféře povede k vyšší korupci a tak dále.
Správná cesta je zdanit zahraniční weby (technicky to možné je), zvýšit a přitvrdit boj s nelegálními automaty a hernami – vybírat primárně daně tam, kde zatím unikají, zajistit ochranu legálních provozovatelů proti nelegální činnosti. Pak nám legální herny zaplatí více peněz. Přitom se ukazuje, že stát tohle umí – projekt na zavedení elektronické evidence tržeb je toho v podstatě důkazem.
Můžeme se přít o jeho praktičnost a schůdnost, osobně jsem pro zavedení EET, každopádně je to totiž cesta (nebo pokus), jak přitáhnout nezdaněné peníze tam, kam podle zákona patří. Minimálně z tohoto pohledu je to cesta správná, totiž zajistit, aby daň dopadala na všechny plátce stejně. Proč se tedy u loterií chystá vyšší daň pro ty, kteří už platí, místo toho, aby byli zdaněni ti, kteří daň neplatí – ať již kvůli špatným zákonům, nebo protože jsou to podvodníci?
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x