Roboti a proč (možná) rosteme pomaleji než Slovensko
Máme 101 robota na 10 000 zaměstnanců, což není vůbec špatné. Tedy proti jižní Koreji to není nic moc (631), ale proti světovému průměru (74) si vedeme slušně.
Tak několik drobných úvah na toto téma.
Za prvé si s oblibou vzlykáme do kapesníku, že jsme země montoven. Tak to nebude tak zlé. Protože ekonomicky dává montovna smysl především díky využití levné práce. Čili když montujete něco, co sešroubují alespoň relativně šikovné ruce za co nejmenších nákladů. Abych ty ruce nahradil robotem, musí jejich práce stát celkem hodně. Robotické pracoviště je významná investice, která se oproti lidské práci musí rentovat, musí se vyplatit. Takže když musím lidskou práci kvůli nákladům nahradit, bylo by povětšinou jednodušší přestěhovat montovnu zase někam jinam za levnějšíma rukama, než dát celkem hodně peněz do vybavení. Tedy do skutečné montovny potřebuji nějaké podavače, dopravníky, podávací linky, poloautomaty a celkem dost lidí. Překvapivě se skutečný robot, skutečné robotické pracoviště uplatní spíše v poněkud sofistikovanějším postavení a při výrobě s vyšší přidanou hodnotou.
Takže označení „země montoven“ nebude vzhledem k počtu robotů zase tak oprávněné.
Za druhé si zatím nemusíme (v tomto smyslu slova) dělat s onou demografickou křivkou zase tak velké starosti. Úbytek obyvatelstva samozřejmě je velký problém, ale v oblasti zaměstnanosti máme velké rezervy. Kdybychom se dostali na úroveň Německa (cca 300 robotů na 10 000 zaměstnanců), uvolní se spousta pracovních sil. A co teprve při úrovni Singapuru (500) nebo zmíněné Koreje. Američtí ekonomové Daren Acemoglu a Pascual Restrepo již před několika lety vydali studii (najdete ji ZDE), kde prokázali, že jeden robot či přesněji robotické pracoviště nahradí pět až šest dělníků. Potenciál robotizace jako náhrady snížení počtu pracovních sil je tedy reálný (alespoň v řadě oblastí) a vcelku jednoduše můžeme říci, že při dosažení současné úrovně Singapuru by zavedení robotů znamenalo nahrazení asi dvou tisíc lidí z každých deseti tisíc zaměstnaných dělníků.
Jinými slovy to znamená, že výroby s vysokou přidanou hodnotou mají prostor jak pro růst produkce (neboť nejsou nutně omezeny nedostatkem lidské práce), tak pro růst produktivity. A zároveň můžeme (v danou chvíli) vyhlížet vyšší míru robotizace s jistým klidem, protože situace na trhu práce sice označujeme právem za napjatou, ale v tom spíše pozitivním smyslu slova nedostatku lidí.
Za třetí je to dobrá zpráva pro odbory. Jejich tlak na růst mezd může vcelku bez větších obav z následků pokračovat. Sice to bude zároveň přinášet tlak na vyšší nahrazení lidské práce roboty a automatizovanými pracovišti, ale zjevně není proč se obávat nějakých zásadních dopadů na zaměstnanost (v tom hraje v dlouhodobém výhledu demografická křivka pro odbory).
A teď taky nějaká negativa.
Když se podíváme přesněji na situaci v našem nejbližším okolí, řekněme tedy V4 plus Německo, neměli bychom plácání se po zádech přehánět. O Německu již byla řeč, k němu ale máme daleko i v jiných srovnáních. Maďarsko a Polsko necháváme za sebou, o tom žádná. Jenže aby země, která byla průmyslovou velmocí i před sto lety slavila výhru nad tradičně agrárními státy?
Ale možná tady najdeme odpověď, proč je Slovensko v posledních letech v dynamice ekonomiky před námi.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x