Proč by se měl Trump Bloomberga bát?
Jeho vstup do velké hry přitom může mít dalekosáhlé následky. Zatímco totiž Donald Trump a republikáni řeší, kterak osvětlit počínání prezidentova právníka Rudy Giulianiho na Ukrajině, platí v případě demokratů rčení o tom, že pokud mi chcípne koza, ať chcípne i sousedovi.
V Michaelu Bloombergovi proto nevidí mimořádnou osobnost, která má šanci vrátit demokratům po čtyřech letech Bílý dům, ale spíš nechutně bohatého konkurenta. Vždyť Bernie Sanders hovoří o hnutí bojujícím za dělnickou třídu, která půjde proti třídě miliardářů a tuto porazí. Senátorka za stát Massachusetts Elizabeth Warren si pro změnu myslí, že demokracie by neměla být o lidech, kteří jen přijdou a koupí si volby. Ostatně, pro oba demokraty tak představuje stranický „druh“ Bloomberg, vedle kterého je Trump chudý příbuzný, prototyp třídního nepřítele. Nový prezidentský kandidát kontroluje majetek za 53 miliard dolarů. Jenže právě nejbohatší Američané by měli na základě zvýšených daní zaplatit reformy a sociální experimenty Sanderse či Warren.
Standardní vnitrostranická zabíjačka, mohlo by se říci.
Proto si troufám odhadovat, že Donald Trump drží dvojici lidových tribunů Sanders – Warren pěsti, seč mu síly dovolí. Pravda, oba budou cílit na jeho voliče. Rozdíl je ovšem v tom, že zatímco mohou hovořit pouze o tom, co by kdyby, má za sebou Trump reálné výsledky svého vládnutí. V polovině letošního roku klesla nezaměstnanost na 3.6%, což bylo nejméně od roku 1969. Jen během října vzniklo nových 125 000 pracovních míst, spotřeba domácností pak tvoří cca 70% amerického HDP.
Malá eko-odbočka. Poslední číslo z ekonomického hlediska nelze označit ani za "dobře", ani za "špatně" - například v ČR představuje spotřeba domácností sotva 48 procent HDP, jenže přes čtvrtinu HDP představuje tvorba kapitálu, což je pro budoucí růst samozřejmě podstatně slibnější, než podstatně nižší americký údaj. Na druhou stranu to ukazuje na úspěch Trumpova plánu "couvání z globalizace" a snížení závislosti na zahraničních vztazích (obchodu i investicích).
Každopádně se jeví Michael Bloomberg jako největší překážka Donalda Trumpa v jeho snaze obhájit postavení nejmocnějšího muže světa. Voliče nepochybně osloví příběh miliardáře, kterého připravily o vojenskou kariéru zdravotní neduhy. Vzhledem ke svému původu osloví silnou židovskou lobby, ktará ale stejně tradičně preferuje demokraty před republikány. Pravda, Izrael má k Trumpovi velmi kladný vztah, Bloomberg má však ještě větší šance. S pravděpodobností hraničící s jistotou lze říci, že se Michael Bloomberg může těšit na podporu ze zahraničí. Jeden příklad za všechny. Zatímco před dvěma lety byli řadoví Britové ochotni „přivítat“ Donalda Trumpa skladbou skupiny Green Day American Idiot, v případě Michaele Bloomberga by zemi navštívil čestný rytíř Řádu Britského impéria.
A co je nejdůležitější, zatímco Donald Trump šel před čtyřmi lety do boje „pouze“ jako boháč, který sice několikrát zkrachoval, ale vždycky se dokázal odrazit ze dna, život Michaela Bloomberga je o postupném budování a permanentním úspěchu. Může v tomto směru nabídnout ekonomickou erudici a úspěšnost nejen srovnatelnou, ale dokonce podstatně větší, než jakou úspěšně Američanům ze zkrachovalých oceláren v Pensylvanii nabídnul Trump.
Největším trumfem je pak úspěšné newyorské starostování (2002-2013, ostatně ve funkci nahradil, jaká ironie, zmíněného Giulianiho). Politická zkušenost z New Yorku je trochu něco jiného, než být primátorem Prahy nebo českého krajského města - Big Apple obnáší přes devět milionů obyvatel mluvících údajně 170 jazyky (!!!), HDP přes bilion dolarů a třeba metro disponuje 1355 kilometrů kolejí (celá železniční síť v celé ČR je včetně soukromých provozovatelů 9600 kilometrů kolejí) .
Pravda: Bloombergovo tažení proti kuřákům, tučným jídlům, soli v potravinách a sladkým limonádám může vypadat z našeho hlediska jako přehnaně rigidní (vzpomeňme na naši „pamlskovou vyhlášku“), jenže Newyorčané svému Michaelovi rozuměli a rozumět asi budou. Ostatně, jinak by se mu v roce 2008 stěží podařil bezprecedentní krok, když přesvědčil voliče o nezbytnosti své třetí kandidatury. Jako důvod uvedl, že se považuje za muže, který zvládne globální ekonomickou krizi. Vyhrál sice těsně, ale historie se neptá. A ptát, nebude!
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x