Doktorandské studium: Investice s ručením omezeným
Přestože mi není známo, zdali se mezi cca 2 300 doktorandy ze starého kontinentu nachází i zástupci z Česka, některá zjištění se mi jeví jako velmi zajímavá a hodná komentáře.
V první řadě je 75 procent dotázaných se studiem PhD „alespoň částečně spokojeno“. Nature píše v této souvislosti o "stále vysoké spokojenosti". Jenže na to se člověk může kouknout i opačně.
Připomeňme si i odvrácenou stranou spokojenosti. Z výsledků tedy logicky vychází nespokojenost 25 procent respondentů. I termín „částečně spokojeno“ lze vykládat vskutku všelijak. Hnidopišsky pak poznamenávám, že pokud už se někdo rozhodne po absolvování vysokoškolského studia pro dráhu doktoranda, měl by zvolit obor, který uspokojí jeho požadavky mnohem více, než částečně. Nejlépe úplně, čili zcela.
Jako ještě podivnější se mi jeví další výsledek, podle kterého má jen minimum dotázaných jasnou představu o tom, zda bude mít šanci získat permanentní pozici v akademickém prostředí, případně zda využije naučené dovednosti ve své budoucí práci. Tak kde je ale motivace doktorandů? Co je vede k tomu, že tráví po vysoké škole další tři roky studiem a vědeckou prací, když nemají ujasněný cíl takového snažení? Tedy pokud cílem není samotný titul, což je poněkud prázdná snaha.
Skoro strašidelné je pak zjištění, podle kterého se pouze 26 procent doktorandů domnívá, že je jejich studijní programy dobře připravují na budoucí kariéru. Čili tři čtvrtiny lidí usilujících o velký doktorát se není jistých, jestli to k něčemu je? To je hodně silná káva.
Jako vysokoškolského pedagoga se znalostí prostředí v České republice a ve Velké Británii mne ale možná nejvíc překvapilo zjištění výzkumu, podle kterého 36 procent respondentů vyhledalo odbornou pomoc kvůli úzkotem a depresím. V Evropě uvádí výzkum jako důvod balancování profesionální kariéry a osobního života. Buď mám zvláště odolné studenty nebo trpím nedostatkem empatie, ale doktorand v depresi a s úzkostmi je pro mne neznámý živočišný druh. Naštěstí.
Soecificky česky: Naprosto ale chápu, že doktorandské studium může být chodníčkem rozčarování. Už jen to finanční ohodnocení. Zatímco kolegové startují kariéru, přes 20 000 českých doktorandů dosáhne maximálně na 11 250 korun měsíčně. Jedná se o částku o 2 100 korun nižší, než je aktuální minimální mzda. Jistě - v případě doktorandského studia jsou podmínky předem známy a jedná se o dobrovolné rozhodnutí každého jedince. Doktorandské studium by mělo být zdrojem poznání, diskuzí, zábavné práce v odpovídajících podmínkách a prostředí, investicí do sebe sama.
Výsledky výzkumu ale ukazují, že přesněji řečeno je to taková investice s ručením omezeným.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,50
- Průměrná čtenost 1391x