Jaké bude tento rok počasí

3. 01. 2020 8:10:41
Každý by chtěl vědět, jaké bude zítra počasí a jak se bude mít tenhle rok. Jestli se zařadí k vítězům nebo k poraženým. A zda se Česká republika jako celek bude moci radovat, nebo přijde čas smutnit.

Předvídat je obecně těžké. V principu nemožné. Staré židovské přísloví říká, že pokud chcete Boha rozesmát, svěřte se mu se svými plány. Čili asi tak.

Co se dá s čistým svědomím, to je shrnout věci, které vyplývají z minulosti a které by měly, když se nepřihodí něco "navíc", utvářet budoucnost.

Tak co k nim patří?

Nepatřím k sýčkům. Těch je dost a usilovně plní stránky novin. Nicméně musím: Především k nim patří velká rizika.

Ta mají několik podob. První můžeme nazvat politická rizika. V řadě zemí sílí nacionalistické a izolacionistické tendence. Je to sílící reakce na globalizaci. Obvykle se pojí s protitržními tendencemi a s ekonomickým populismem, jakkoliv se tyto proudy upínají tu ke konzervativní levici a jindy ke konzervativní pravici. Druhá jsou ekonomická rizika a vyplývají povětšinou z těch prvních. Izolacionalismus ztělesněný celními a obchodními bariérami je z nich nejvíce viditelný. Jakkoliv má například tlak Spojených států na Čínu racionální jádro (neboť čínský hospodářský systém preferuje štědře dotované státní podniky – ano, tak to je, skutečně), jakkoliv lze pochopit i americký tlak na Evropskou unii (a její poněkud zmatený dotační systém, jehož důsledky ostatně známe), i tak znamená kroky vedoucí k růstu napětí a k omezování vzájemného obchodu.

A bylo by také dobré si uvědomit, že tak zvané obchodní války vedené ze strany USA jsou pouze mediálně nejvíce viditelné. Kdesi za nimi probíhají děje sice menší, ale podstatně častější a především i bez onoho racionálního základu. Řada zemí přistupuje k omezování obchodních aktivit a snaží se o ztížení přístupu na svoje trhy. Brazílie, Indie, Indonésie, v podstatě celá jihoamerická zóna... A další, a další. Když v roce 1845 vydal Frédéric Bastiat svou Petici výrobců svíček, jistě se nenadál, že o 175 let později bude jeho spisek stále (jak se trochu směšně říká) „veskrze aktuální“. Že pořád budou existovat vlády přesvědčené o tom, že to nejlepší pro jejich obyvatelstvo je, když domácí trh uzavřou zahraniční konkurenci a „dají vydělat národním producentům“.

Ostatně – i my celkem často můžeme slyšet a číst ze strany politické reprezentace nářky nad tím, jak velký „díl národního bohatství“ odchází do ciziny v podobě dividend a jiných forem převodu zisku.

Avšak soudím (a doufám), že končící rok byl vyvrcholením tohoto vývoje a že se snaha izolovat země od světového trhu ukáže jako krátký výkyv v dlouhodobém trendu.

Jinak totiž vidím spíše pozitiva.

Technologický pokrok neustává. Digitalizace a komunikační prostředky nebývalých parametrů i nadále umožňují neobyčejný růst produktivity a efektivity. Mechanizace, digitalizace, robotizace a další moderní trendy vedou k důsledkům, které nahlodávají tradiční představy o fungování ekonomiky. Jak jinak si třeba vysvětlit, že přes nebývalý růst peněžní zásoby nevidíme odpovídající inflační dopady? Rovnou říkám, že jakkoliv nechci podceňovat existenci a význam investičních bublin (které jsou neoddiskutovatelné), nemůžeme jimi vysvětlit nijak významnou část rozporu mezi množstvím peněz a ostatními ukazateli (produkt, inflace, rychlost oběhu peněz).

Svět má stále dostatek růstových impulsů a pořád platí, že jejich nositeli jsou vyspělé země. Pokud ty přestanou s okopáváním kotníků světové ekonomiky, není žádný velký důvod děsit se nějaké krize. Hospodářské počasí by příští rok mohlo být tedy vcelku dobré, příhodné pro životní úroveň.

Tak hlavně, aby do toho nikdo „nehodil vidle“. Šťastný nový rok 2020, hodně úspěchů a bylo by fajn, kdyby tedy napadl co nejrychleji sníh a dalo se pořádně lyžovat.

Autor: Luboš Smrčka | pátek 3.1.2020 8:10 | karma článku: 8.32 | přečteno: 241x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma článku: 30.62 | Přečteno: 3267 | Diskuse

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 441 | Diskuse

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 617 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Tomáš Flaška

Někdo tady lže

Prezident Pavel svolal schůzku opozice a koalice ohledně důchodové reformy. Záslužný čin. Nepamatuji, že by některý z jeho dvou předchůdců zkusil něco podobného. A o tom má prezidentská funkce být.

29.3.2024 v 9:13 | Karma článku: 25.64 | Přečteno: 534 | Diskuse

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.66 | Přečteno: 599 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.83 | Přečteno: 914 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 35.00 | Přečteno: 1595 | Diskuse
Počet článků 361 Celková karma 23.06 Průměrná čtenost 1389

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...