Enoch was right

16. 07. 2020 7:55:09
Enoch měl pravdu je odkaz na slavnou Rivers of Blood speech Enocha Powella, která odstartovala: Za prvé rychlý konec jeho politické kariéry v Konzervativní straně, za druhé další britské kolo ostré diskuse o politické korektnosti.

Aby to nemátlo: Jsme v dubnu 1968. Míváme tendenci považovat vlastní dobu za unikátní (viz povzdechy nad zkaženou mládeží, které známe od Antiky). Takže se občas tváříme, že politická korektnost je něco nového s čím přišli "modernisté". Nikoliv. Je to debata dávná. Řeč Enocha Powella ale otevřela od té doby neustále probíhající debatu o možnostech multikulturalismu. I v tomto případě se řada lidí tváří, že jde o něco nového, co tu nikdy nebylo a co zažíváme teprve my. Nesmysl.

Zpět k oné řeči o potocích krve.

Zabte mne, ale Enoch měl pravdu.

I když jinak, než si myslel.

V jeho představách se Británie měla utopit v řekách krve a to během 15 až dvaceti let. Tak to se zjevně neutopila. Ve stejné době měli přistěhovalci vládnout celé zemi a terorizovat obyvatelstvo. Boris Johnson vypadá všelijak, určitě ale ne jako přistěhovalec. Konec konců – královna je pořád ta stejná. A starosta Londýna Sadiq Khan je sice pákistánského původu a muslimského vyznání, ale že by terorizoval obyvatelstvo jsem nezaznamenal.

V čem tedy měl a v čem neměl Enoch Powell pravdu? (Tady je třeba korektně přidat odkaz na jeho možná nejvíce kontroverzní proslov v moderní britské politické historii – česky ho najdete ZDE, zábavnější je určitě anglicky ZDE.)

Tak za prvé: V čem pravdu neměl.

V tom, že byl v podstatě přesvědčen, že naprostá většina přistěhovalců jsou raubíři nejhoršího kalibru, kteří budou jen a pouze terorizovat svoje okolí. No – kdo se projde po některé britské universitě, třeba po Oxfordu, kam mám tu čest občas jezdit a pracovat tam, tak ví, že přistěhovalci v různých generacích představují významnou část vědecké obce. A to ani nemluvím o studentech. Kdo zná londýnskou City, byl někdy na burze nebo navštívil sídlo některé z velkých bank, ten ví, že na každém rohu potká Inda, Pákistánce, někoho z Hong-kongu či přistěhovalce z některé africké země Commonswealthu a tak dále. Kdo byl někdy v anglické továrně, musel si nutně všimnout, že složení techniků i dělníků je vskutku velmi různorodé. Tedy pokud to nebylo na jihozápadě. Tam zatím viděli černocha (neměl bych napsat afro-angličana?) jen v televizi.

Do těch nejvíce pesimistických obav Enocha Powella má dnešní svět skutečně daleko.

Přesto platí, že Enoch was right, Enoch měl pravdu. Takže za druhé: V čem měl pravdu?

Předpověděl existenci čtvrtí s vlastním a pro Evropana nepřijatelným místním právem, které nerespektuje obecné zvyklosti. Předpověděl existenci rozsáhlé snahy udržet si vlastní kulturu a zvyklosti a to i v těch oblastech, které odporují britské (francouzské, evropské) tradici a právu. Předpověděl spory mezi národnostmi a rasové nepokoje. Předpověděl také rozštěpení „bílé“ společnosti na lidi, kterým to celé zaviní noci bez spánku a na ty, kteří se budou snažit místo tlaku na prosazení vlastního společenského systému „pomáhat“ pozitivní diskriminací – tou jistou a spolehlivou cestou do pekel.

Aby bylo jasno. Tady nehovoříme o představách některých českých politiků a facebookových diskutérů, že do Evropy míří hordy po zuby ozbrojených mladíků, kteří každého bělocha umlátí svým moderním iPhone a jeho ženu znásilní.

Tady hovoříme o daleko hlubším a zcela reálném nedorozumění mezi těmi, kteří „chtějí sem“ a „námi“. My totiž víme, že onu svobodu, prosperitu a blahobyt, které jsou nesporně velmi lákavými atributy Evropy, nám pomohl dosáhnout náš politický a ekonomický systém. Zjednoduším to na dřeň a řeknu: demokracie, vláda zákona a kapitalismus. Enoch Powell měl hlubokou a děsivou pravdu v tom, když zpochybnil, zda o tom mají přistěhovalci tušení a zda se tomu hodlají přizpůsobit. Zda si totiž umějí představit, že nejde mít zároveň původní zvyky a společenské uspořádání a zároveň tak efektivní a výkonnou společnost. Připusťme, a mnohé příklady z Británie, Francie i dalších států to potvrzují, že (řečeno diplomaticky) toto pochopení není ani zdaleka stoprocentní.

A pak je tu ještě jeden aspekt jeho řeči, který je velmi důležitý a který uniká mnohdy pozornosti, když se hovoří o problémech s přistěhovalectvím. Je třeba respektovat plně obavy každého stávajícího člena společnosti. Jakkoliv je můžeme považovat za takové nebo onaké, tak obavy jsou lidským právem a zesměšňovat je, odsuzovat a označovat šmahem za „obyčejný rasismus“ nebo „hloupost“ je prostě – hloupé.

Žijeme v zemi, kde je přistěhovalců asi tak pět a půl, možná šest. Reálně tento problém neřešíme. Ale to nemění nic na tom, že jsme konfrontováni s řadou pro nás nepříliš pochopitelných dějů v cizině: od kácení soch (mnohdy z absurdních důvodů) přes skrytý i otevřený rasismus policejních složek až po přednostní přijímání přistěhovalců na vysoké školy podle systému jakýchsi kvót a jiné zvýhodňování či dokonce až po poměrně značnou benevolenci vůči těm migrantům, jejichž chování je jinak společensky nepřijatelné nebo dokonce trestné.

Díky tomu se v České republice dostáváme do skutečně podivuhodné situace. I když pod žádným tlakem přistěhovalectví nejsme, přesto část české společnosti je až nepochopitelně háklivá na každou zmínku o tom, že někdo má obavu ze změn, které souvisejí s migrací (Máš obavu? Jsi rasista!). Druhá část je absolutně neschopná připustit, že migrace je a bude součástí světa a že už to nikdo nezastaví a že potřebujeme nikoliv dráty na hranicích a zeď, ale modely fungování a mechanismy, které stabilitují společenské uspořádání.

Ta přecitlivělost je součástí fenoménu, který začíná být nazýván 49:51 – společnost je přinejmenším opticky rozdělena na dvě "skoropoloviny", které jsou nesmiřitelné a často navzájem nenávistné. Ta mírně větší je označována tou mírně menší za usurpátorskou, ta mírně menší naopak za neschopnou se smířit s demokracií. A je jedno, jestli 51 má právě křídlo "konzervativní" nebo "liberální". (Jakkoliv jsou v této souvislosti použité pojmy nepřesné, jiné zatím nebyly vymyšleny.)

Existuje ale jeden základ, na kterém může být dostatečně široká shoda. Ostatně mám pocit, že přesně k tomu se konečně vracejí se všemi důsledky společnosti na Západě, jakkoliv to je návrat bolestný a často doprovázený absurdními příběhy. Tou shodou je postupné znovudefinování čehosi, co se tradičně jmenuje „občanský princip“. Nejprve jsem občan. Bez rozdílu. A pokud nejsem ochoten ustoupit ze svých zvyků, svého výkladu víry a svých tradičních zákonů natolik, abych byl nejprve občanem – pak nemohu žít v Evropě.

A v tom měl Enoch Powell absolutní pravdu. Omlouvám se, pokud někomu bořím hračky, ale pokud kdosi nehodlá uznat, že Evropan je nejprve občan svého státu a pak teprve Somálec, Afghánec, Rus či Turek, že je dříve občan a teprve potom muslim, jehovita nebo katolík, pak těžko může žít v Evropě. Nevím, jak dlouho to bude trvat, ale jednoho dne bude muset Evropa najít způsob, jak definovat minimální míru loajality, kterou lze ještě považovat za vstupenku na kontinent.

A bude muset najít postupy, jak se vypořádat s těmi, kdo takovou loajalitu neprokážou.

To všechno (když hledáme) najdeme v Rivers of Blood speech. Prostě: Enoch was right.

Autor: Luboš Smrčka | čtvrtek 16.7.2020 7:55 | karma článku: 20.29 | přečteno: 390x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma článku: 30.62 | Přečteno: 3267 | Diskuse

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 440 | Diskuse

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 617 | Diskuse

Luboš Smrčka

Čína už není motor, sotva setrvačník

Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.

9.1.2024 v 8:12 | Karma článku: 21.95 | Přečteno: 544 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Ladislav Pokorný

Vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že v Česku se už žije líp

Pan premiér se v médiích opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost by však bylo vhodné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou.

28.3.2024 v 16:51 | Karma článku: 33.62 | Přečteno: 560 | Diskuse

Jan Pražák

Mají mít staří lidé přednost?

Ráno jsem vstala levou nohou. Začalo to už předchozí večer, vnučka mi říkala do telefonu, že tam u nich přepadl nějaký mladý mizera staříka, který sotva chodil. Okradl ho a srazil na zem, až si ten pán pohmoždil ruku a odřel tvář.

28.3.2024 v 14:34 | Karma článku: 28.82 | Přečteno: 1937 | Diskuse

Jan Ziegler

Komunistický guru Marx byl vykořisťovatelem a hrubým člověkem

Na zakladateli vědeckého socialismu toho nebylo moc vědeckého a dělníky vůbec nemusel. Viděl v nich pouze nástroje (užitečné idioty), které svrhnou kapitalismus. Nenáviděl Židy a Slovany včetně Čechů.

28.3.2024 v 13:30 | Karma článku: 16.77 | Přečteno: 281 | Diskuse

Rudolf Pekař

Bacha na sváteční cyklisty

Začátek jara přináší nejen kvetoucí přírodu, ale také návrat cyklistů na silnice. Bohužel, spolu s nimi se objevují i tzv. sváteční cyklisté, kteří se chovají neopatrně a nezodpovědně.

28.3.2024 v 12:17 | Karma článku: 6.26 | Přečteno: 208 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Velký pátek jako příležitost

Už několik let je v "portfoliu" státních svátků i Velký pátek, který by mohl být vhodnou příležitostí k uvědomění si tzv. evropských hodnot, s nimiž se poslední léta mediálně žongluje.

28.3.2024 v 9:34 | Karma článku: 18.24 | Přečteno: 269 | Diskuse
Počet článků 360 Celková karma 23.06 Průměrná čtenost 1392

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...