Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

SuperLiga? SuperPrůšvih! Aneb očima ekonoma

Světové fotbalové prostředí přestalo na pár dnů řešit, kdo v Čechách nahradí Peltu, a skočilo po revoluční myšlence dvanácti velkoklubů a jejich SuperLize. Nebudu posté popisovat podstatu. Jiní to udělali lépe.

Projekt se rozpadl po necelých třech dnech.

Takže bychom si mohli věc odškrtnout a jít dál. Ale určitě stojí alespoň za krátké ekonomické zamyšlení. Pojďme se na to celé podívat jako na velmi odvážný ekonomický projekt. Takový, který se možná mohl (a především dle svých protagonistů měl) stát mimořádnou továrnou na peníze.

A který se pro ně stal naopak mimořádným průšvihem.

Samozřejmě z vnějšího pohledu to může vypadat, že za rychlým pádem dva roky (!!!) chystané vize mohla stát prudká hádka s UEFA, odpor všech ostatních klubů i hráčů a trenérů klubů vlastních (se kterými to nikdo neprobral, což je – mírně řečeno – nepochopitelné),  a tak dále, a tak dále. Jenže to všechno pouze posilovalo rizika. To samo nevedlo k ostudnému pádu projektu.

Za oním pádem SuperLigy stáli ve skutečnosti fanoušci a jejich kupní síla. Neboť jenom a pouze kupní síla fanoušků (tedy spotřebitelů fotbalu) je to, co žene fascinující mašinu miliard dopředu.

Principiálně vypadal ten projekt z ekonomického hlediska tak, jako by neměl chybu. Dvanáct (nebo patnáct a s dalšími dvacet) naprosto nejlepších týmů tří (a potenciálně čtyř nebo pěti) zemí starého kontinentu si uspořádá vlastní soutěž zakomponovanou do kalendáře souběžně s jejich domácími soutěžemi. Čili ty týmy budou hrát domácí ligy a vedle toho („ve volném čase“) si to budou rozdávat mezi sebou navzájem a tím vydělávat mimořádné a obrovské peníze.

Čili šlo o peníze. Na čemž samozřejmě není nic špatného.

Otázka je, zda vznik nové soutěže měla být hra s nulovým součtem nebo ne. A to je to, oč tu běží.

Samozřejmě každý sport ve smyslu každá liga, soutěž, mistrovství a podobně má nějaký finanční potenciál. Což je suma peněz, které jsou fanoušci ochotni vynaložit na to, aby mohli věc sledovat, to jsou peníze, které jsou sponzoři a inzerenti ochotni utratit za svoji prezentaci. A otázka tedy zní: Když by vznikla nová soutěž, znamenalo by to jenom přerozdělení současného balíku nebo nějaké jeho nikoliv podstatné zvětšení, nebo by to skutečně přineslo razantní nárůst celkových peněz vynaložených na „fotbal“.

Při odpovědi A by byl někdo vítězem a někdo poraženým – někdo peníze získá, někdo o peníze přijde. Oněch několik klubů hrajících SuperLigu by razantně získalo, všechny ostatní by se dělily o menší koláč.

Při odpovědi B by měli být všichni šťastní, protože by také všichni měli víc.

Zastánci SuperLigy samozřejmě mluvili o verzi B. jenom jim prostě prakticky nikdo neuvěřil.

Těžko říct, proč si to za ony dva roky příprav hlavní aktéři nepromysleli ekonomicky do důsledků. Když si třeba představíme, že by se celkové peníze ve fotbale měly zdvojnásobit, tak by v důsledku musel dvakrát tolik zaplatit každý fanoušek a spotřebitel. Tím, že by utratil dvakrát tolik za vstupenky nebo za placené kanály, že by zaplatil sponzorům více za jejich zboží a služby. A sponzoři by museli vidět, že se jim investice do fotbalu vrací v poptávce po jejich zboží a službách, v jejich dobrém jménu u spotřebitelů – fanoušků a tak dále.

Jenže fanoušci dali najevo, že se jim představa SuperLigy vůbec nelíbí.

A i když nejsem nějaký mimořádný milovník kulatého nesmyslu, vůbec se jim nedivím.

Princip SuperLigy byl v podstatě překopírován z amerických či kanadsko-amerických vzorů. Jenže v USA a Kanadě se celá organizace sportu jako průmyslu vyvíjela úplně jinak, celá tradice je odlišná způsob fanouškovství jiný. A skutečně nelze ten model vzít a přenést do Evropy. Pokouší se o to v omezené míře basketbal, ale na trhu, který je s fotbalem nesrovnatelný a navíc ten pokus je tak „napůl“.

Ten hlavní problém: Těch dvanáct, patnáct, dvacet evropských týmů nereprezentuje a nikdy nebude reprezentovat kontinentální fanouškovskou obec. Onen nepřehledný zástup spotřebitelů fotbalu, ze kterého po maličkých pramíncích tečou peníze do obrovské řeky miliard, je totiž rozdělena mezi stovky a možná i tisíc týmů z třeba padesáti nebo více soutěží prvních a druhých lig jednotlivých zemí. Pořád dokola opakované zápasy největších gigantů, i kdyby to byla Barcelona proti Manchesteru United, nejsou a nikdy nebudou soubojem New York Rangers proti Montreal Canadiens nebo Boston Celtics proti Los Angeles Lakers či třeba Boston Red Sox proti Tampa Bay Rays.

Důvod?

Ta poslední soutěž (baseballová MLB) má třicet účastníků a v podstatě každý fanoušek baseballu ve Státech je fandou některého z nich. Jistě – také fandí místní universitě, ale jeho srdce bije třeba pro Red Sox.

Struktura evropského sportu je naprosto jiná.

Fanouškům stačily dva dny protestů k tomu, aby rozbourali dva roky chystaný projekt fotbalových gigantů. Dali najevo, že ony pramínky jsou zranitelné a že by také nemusely téct pro největší týmy správným směrem. Ukázalo se, že Arsenal pro svoji prosperitu nepotřebuje jenom Barcelonu a Juventus, ale možná ještě více West Ham United či Burnley. Už jen proto, že Burnley fandí princ Charles. A že potřebuje i tu českou Slavii. I když se to nemusí zdát.

Jak se zpívá v jedné písni: People Have The Power! I když by se to dalo vyložit také jako Lidé mají peněženky!

Autor: Luboš Smrčka | středa 21.4.2021 12:56 | karma článku: 16,28 | přečteno: 361x
  • Další články autora

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma: 15,98 | Přečteno: 439x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma: 31,02 | Přečteno: 3291x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma: 19,11 | Přečteno: 463x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma: 19,89 | Přečteno: 620x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Čína už není motor, sotva setrvačník

Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.

9.1.2024 v 8:12 | Karma: 21,95 | Přečteno: 546x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?

Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.

3.1.2024 v 9:58 | Karma: 38,00 | Přečteno: 5369x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie

Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety

28.12.2023 v 8:10 | Karma: 40,16 | Přečteno: 6041x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Stoletý stařík, který změnil svět

Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.

4.12.2023 v 8:29 | Karma: 17,14 | Přečteno: 327x | Diskuse| Společnost

Luboš Smrčka

Měli bychom s eurem nižší inflaci?

Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).

22.11.2023 v 8:27 | Karma: 17,70 | Přečteno: 506x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Konec Erdoganovy doktríny

Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.

21.11.2023 v 8:17 | Karma: 19,59 | Přečteno: 400x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Proč nerosteme? Protože proto!

Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.

20.11.2023 v 8:51 | Karma: 23,36 | Přečteno: 542x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

BRICS? Jako opravdu?

Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.

25.8.2023 v 14:15 | Karma: 26,80 | Přečteno: 976x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Za nulové sociální dávky!

Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.

11.8.2023 v 15:29 | Karma: 22,86 | Přečteno: 873x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Kroupy nic nepopírají. Ani ledové

Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.

9.8.2023 v 10:58 | Karma: 18,80 | Přečteno: 402x | Diskuse| Společnost

Luboš Smrčka

Nic není zadarmo, i hotovost má náklady

Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.

17.7.2023 v 7:23 | Karma: 20,35 | Přečteno: 716x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou

Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.

10.7.2023 v 7:15 | Karma: 14,58 | Přečteno: 289x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Nebojte se. Chtějte víc peněz

Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.

28.6.2023 v 7:18 | Karma: 11,28 | Přečteno: 319x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

O zemi žijící na dluh

Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.

24.5.2023 v 8:35 | Karma: 28,79 | Přečteno: 805x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Vida, jak političky fungují

Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.

9.5.2023 v 8:47 | Karma: 10,18 | Přečteno: 291x | Diskuse| Společnost

Luboš Smrčka

Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel

Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.

5.5.2023 v 10:37 | Karma: 12,62 | Přečteno: 360x | Diskuse| Ekonomika
  • Počet článků 361
  • Celková karma 21,50
  • Průměrná čtenost 1391x
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky