Počasí není klima, výkyv není trend
Jakmile prší několik dnů po sobě, nutně, ale skutečně naprosto nutně začnou růst názory (jako houby po dešti): Nestrašte suchem! Jaké sucho? Koukněte se z okna.
Pár studených dnů za sebou? No jasně. Globální oteplování je mýtus! Nic takového ve skutečnosti neexistuje.
John Stuart Mill (jsme v 19. století) upozorňuje na problém s indukcí, tedy na vyvozování obecného z jednotlivého. Pokud se něco stane padesátkrát, neznamená to vůbec, že to nastane po jedenapadesáté. Konec konců jeho příměr používá i Nassim Nicholas Taleb ve své Černé labuti. Fakt, že farmář krmí usilovně tisíc dnů (nebo jak dlouho dožívá krocan do jateční váhy) nebohé zvíře, naprosto neznamená, že ho v den následující nepodřízne. Což je pro milého krocana vskutku nemilé překvapení.
Letošní jaro je zjevně studené a asi i dost deštivé. Takže se od rozumbradů dočkáváme výzev, abychom se při nošení kýblů vody ze sklepa podívali pořádně na to sucho a že když teploměr ukazuje deset nad nulou, tak máme vyrazit naboso, v tričku a kraťasech, protože je globální oteplování. Hahaha. To jsme se nasmáli.
Je to zvláštní způsob, jak pomocí klasického kognitivního omylu usilovně zavírat oči před problémy. Na okraj: Výklad základních kognitivních omylů by měl být v osnovách základní školy a proboha, proč tam podobné užitečné věci vlastně nejsou??? Kolik by nám to ušetřilo marných diskusí.
Proč to ale píšu, zeptá se pozorný čtenář.
Problém s indukcí existoval vždycky. Obyvatelé Pompejí byli třeba nějakých osm století zvyklí, že ten kopec nad městem občas zasoptí a zazlobí. A pak nestačili utíkat. Doslova. Celé to mělo rozměr antické tragédie, děj se plazil pěkně pomalu a soustavně ke katastrofě. Naše kognitivní omyly, omyly moderní doby, nabraly na rychlosti a připomínají spíše frašku, pořádnou řachandu, kde to jde ráz na ráz, hlava nehlava, v klipovém střihu a hlavně rychle.
Má to svůj projev i na trzích. Elon Musk hodí na Twitter pár slov o kryptoměnách a kurzy se zblázní. Pak hodí další… A kurzy udělají pravý opak. Bác! Změní se prvním nebo druhým vyjádřením povaha věcí tak, aby to znamenalo kvalitativní transformaci věci? Vůbec ne. Výkyv vyvolaný několika slovy není trend.
Je to zároveň takové politické. Všechno se zpolitizovalo, i to počasí je politikum. Trochu to schválně přeženu, ale když bude rok nebo dva hodně sucho, přinese to výhru těm, kdo budou hlasitě varovat před suchem. Když budou další dva roky záplavy, vyhrají stavitelé bariér. Nejsem si úplně jistý, zda se v takovém prostředí dá dělat normální racionální politika založená na vcelku správné představě, že počasí v jednom nebo ve dvou letech není samo o sobě důkazem ani takové, ale ani onaké změny klimatu.
Člověk by očekával, že společnost bude s rostoucími znalostmi a dovednostmi stále odolnější proti kognitivním omylům. A ono je to naopak. Místo racionální diskuse o tom, že globální oteplování existuje (což je prokázaný fakt, jakkoliv osobně pochybuji o tom, že na vině je primárně lidská činnost) a jak tedy třeba připravit naše města na to, že v nich bude poněkud tepleji, zabýváme se raději neustálým zaměňováním počasí za klima a bijeme se po hlavách tu suchem, tu mokrem – podle toho, jestli se trochu pečeme nebo trochu klepeme.
Tak tolik asi z pohledu ekonoma na letošní poněkud studené a deštivé jaro v podání sociálních sítí.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Luboš Smrčka
Čína už není motor, sotva setrvačník
Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.
Luboš Smrčka
Jak to, že ruská ekonomika roste a jak dlouho jí to vydrží?
Lidé občas mívají tendenci brát některé budoucí události jako hotovou věc, jako téměř osudově danou jistotu. Obvykle to nedělá žádné velké škody. Problém je, když jde o ekonomiku. Pak může být předpojatost problém.
Luboš Smrčka
Argentina: Pokusná laboratoř moderní ekonomie
Nový argentinský prezident Javier Milei zahájil asi největší ekonomický experiment od transformace postkomunistických ekonomik a od čínských reforem. A třetí největší od novozélandských reforem Rogera Douglase před čtyřiceti lety
Luboš Smrčka
Stoletý stařík, který změnil svět
Smrt Henryho Kissingera s konečnou platností uzavřela 20. století. Století, které bylo podobně rozporuplné, jako byl rozporuplný i sám Henry Kissinger: Nositel Nobelovy ceny míru, pro některé válečný zločinec.
Luboš Smrčka
Měli bychom s eurem nižší inflaci?
Podle informace Eurostatu poklesla inflace v říjnu v eurozóně na úroveň 2,9 procenta v meziročním vyjádření. Což je tedy o hodně lepší číslo, než v jaké jsme mohli doufat při stejném srovnání my (bylo to 9,5 procenta).
Luboš Smrčka
Konec Erdoganovy doktríny
Před několika týdny oslavila ekonomická věda (za tichého nezájmu médií) naprosté vítězství nad tezí, kterou by bylo možné v nadsázce nazvat Erdoganova doktrína. Ta zní (přesněji ta zněla): S inflací lze bojovat zlevňováním peněz.
Luboš Smrčka
Proč nerosteme? Protože proto!
Letošní růst ekonomiky je nerůst, řekl by prezident Klaus. On je to ve skutečnosti pokles – jakkoliv v pásmu, které by bylo lépe nazývat stagnací. Protože několik desetin je v tak agregovaném ukazateli, jako HDP, vlastně nula.
Luboš Smrčka
BRICS? Jako opravdu?
Summit BRICS v Johannesburgu vyvolal novou lavinu úvah o konci západní moci a nástupu nových zemí na světové kolbiště. Přesně to stejné poslouchám již 22 let od chvíle, kdy Jim O ́Neill z Goldman Sachs s tím názvem přišel.
Luboš Smrčka
Za nulové sociální dávky!
Většinu lidí to asi hodně překvapí, ale pokud by tato země škrtla najednou všechny platby občanům, které lze alespoň trochu označit za sociální dávky, schodek rozpočtu (aktuální) by se nesnížil ani o polovinu.
Luboš Smrčka
Kroupy nic nepopírají. Ani ledové
Nejsem klimatický alarmista. Pochybuji naopak, že za stav planety či tak zvané globální oteplování může lidská činnost. Ale letní závěje ledových krup nebudu používat jako podporu mých pochybností, protože závěje nic nedokazují.
Luboš Smrčka
Nic není zadarmo, i hotovost má náklady
Rád bych nadšené příznivce hotovosti upozornil, že nic není zadarmo. I hotovost má náklady. Možná nejsou tak vidět, jako náklady bezhotovostních plateb. Ale když něco není očividné, neznamená to neexistenci.
Luboš Smrčka
Mezi rozpočtovou Skyllou a Charybdou
Neříkám, že je úplně jedno, zda je v pololetí schodek státního rozpočtu 215 miliard nebo 271 miliard korun. Je to sakra rozdíl. Ale o budoucí české prosperitě bude rozhodovat něco jiného.
Luboš Smrčka
Nebojte se. Chtějte víc peněz
Nebojte se, řekněte si o přidání, pomůžete sobě i ekonomice. Vážně, je to tak. Výzkum společnosti PwC odhalil, že v disciplíně „chci za svoji práci více peněz“ jsou Češi nejhorší na světě. Tedy ze zkoumaných zemí.
Luboš Smrčka
O zemi žijící na dluh
Budu vám vyprávět pohádku o zemi, která si zvykla žít na dluh. Ta země se jmenuje Česká republika. V rámci úspor se rozhodla říkat si jenom Česko, má to méně písmenek. Ale jinak se v ní rozhazuje plnými hrstmi.
Luboš Smrčka
Vida, jak političky fungují
Francouzský Playboy si mne ruce. Státní tajemnice (což je ve Francii prakticky členka vlády) Marléne Schiappa vyprodala náklad 100 tisíc výtisků a zřejmě vyprodá i 60 tisíc kusů dotisku. A to jsou její fotky vskutku decentní.
Luboš Smrčka
Statistika jsou přesné součty nepřesných čísel
Statistika je samozřejmě důležitá. Ekonomové ostatně mají rádi statistiky, bez nich by byli v mnoha směrech v koncích. A proto také vědí lépe než kdo jiný, že statistika je skutečně jenom přesný součet nepřesných čísel.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 361
- Celková karma 21,47
- Průměrná čtenost 1391x