Už se těším, až bude na cedulkách u levných uzenin napsané: "tento výrobek může obsahovat stopové množství masa".

Děkuji diskutujícím za diskusi, inspirativní. K panu Polickému a paní Janýrové zatím jenom tolik: každá podobná regulace zatíží především malé podnikatele. Náklady nebudou 100 korun na prodejnu. Jde i o náklady časové a další, představte si také tržiště a podobné prostory prodeje. Nemám naprosto nic proti deklaraci přesného složení na výrobcích průmyslově balených, tam jsou vždy náklady v principu marginální, klidně bych stanovil i velikost písma. Ale potíž takových opatření je v jejich nesmyslné plošnosti. A co tvrdím jednoznačně je to, že podobné věci nejlépe fungují, když je neprosazuje zákon, ale postupně čas tak, jak si to prodejci a zákazníci určí a v přirozeném prostředí vybudují. Například na tržištích je dnes běžné, že někteří uzenáři deklarují nepřítomnost lepku ve svých uzeninách, pekaři podobně označují pečivo. Je to přirozený vývoj. U kamaráda na chatě je malá prodejna, jejíž majitel pro několik lidí z vesnice obstarává určité typy výrobků odpovídajících jejich dietním potřebám. A tak dále. Určitě si na značení alegrenů zvykneme a nic se nezhroutí, ale potíž je v tom, že nahrazujeme přirozené věci nařízeními a nikdy se to nezastaví.

Prakticky žádné časové náklady nebudou-listy do knihy se specifikacemi dodají přímo výrobci-ti už je mají dnes-jen tu stránku za ani ne 1Kč při změně receptury rozvezou s výrobky a lístky co jsou přímo v pultech a regálech se píší jednou za pár týdnů-napsání o 2 čísla navíc na ten lístek nezabere prakticky nic.

Na tržištích /pokud pominu pojízdné obchůdky a pevné stánkyv rámci tržiště/ se pokud vím ani nebalené potraviny s vyjímkou ovoce a zeleniny prodávat nesmí a pokud ano není důvod aby nedodržovali stejné předpisy jako obchody.

Ta komplikace bude pro prodejce minimální ale efekt pro zákazníky podstatně větší a nejen pro alergiky, ale pro každého kdo se zajímá o to co jí

Na hospody bude nutno napsat velký nápis: zde se nevaří pro alergiky.

Protože představa, že na jídelním lístku jsou uvedeny u každého jídla všechny ingredience, je dost úděsná.

Abych řekla pravdu dost mě štve, že si nemohu vybrat, protože nevím složení výrobku. Týká se to nejen uzenin, ale i pečiva. Podívejte se sám. Vejdete do většího obchodu a tam plac s pečivem. Visí u každého cedulka se složením? Ne. Víte, jestli to tmavší je tmavé, protože se tam použila celozrnná mouka, nebo proto, že někdo přidal přepálený karamel, nebo nějaké barvivo. Prodavačka u pokladny nemá čas a není tu od toho. Hlídá, aby její rychlost načítání kódů odpovídala normě a každé zdržení zvědavého zákazníka jí jen sníží hodnocení a tím i ty mizerné peníze, které za tu práci má. Automatické pokladny, které se tak houfně zavádějí Vám neodpoví. Doplňovači na place mají práce až nad hlavu a o složení neví nic. Když se zeptáte, jdou hledat krabici od pečiva, které se před půl dnem rozmrazovalo a pak koukají na anglický text a nevědí co to je. Někdo si to přeloží a pochopí, ale ne každý. Cedulka u každého druhu by byla nejlepší.

Ono u pečiva je spousta klamů. Třeba slovo cereální a  cereálie. Vzhledem k významu tohoto slova to je tak - vyrobeno ze zrní. Jenže i takový piškotový dort je vyrobený ze zrní, je tedy cereální. Tak co je to zdravé a nebo je to prostě výrobek, ve kterém se  v nějaké formě vyskytují zrna. Zní to zdravě a učeně a spousta lidí tomu věří. To samé různé vícezrné pečivo. Ano bylo tam použito více různých druhů zrn. Ale je tam vyšší podíl celozrnné mouky?? To nikdo neví. Když si to vezmu kolem a kolem zobrazovat složení, výčtem všech surovin je také jen matení. Protože vzhledem ke konkurenci nikdo nezobrazí poměry. Takže i když u takového výrobku bude uvedeno, že obsahuje celozrnná žitná mouka, celozrnná pšeničná mouka, hladká pšeničná mouka, kefír, voda, sůl, kmín, směs semínek, Acidum ascorbicum, droždí a med. Tohle Vám také neřekne kolik čeho tam je a jestli ten výrobek patří mezi ty zdravější, nebo je to nevhodné bílé pečivo. Té celozrnné mouky tam může být jen lžíce a nebo 50 %. To už je rozdíl.

A propo v létě jsem byla na Slovensku a i v malých kioscích měli na cedulích označení alergenů. A mě to přišlo šikovné. Alergik hned ví co si může dát a nemusí se ptát obsluhy, netvoří se fronta, vše se rychle vybaví. Ani v restauraci číšník nemusí z hlavy dolovat co vlastně v tom jídlu je, chodit se ptát do kuchyně. Host nečeká až mu číšník donese zprávu o tom, že tohle si dát může a tohle raději ne a tady u toho se alergen nedá vynechat, protože je už v prefabrikátu, ze kterého je jídlo vytvořeno atd.

Jsou mnohem horší předpisy a nařízení, které se musí dodržovat, než tohle. Před hořekováním co je to zase za nařízení, podívejte se jak to vypadá tam, kde to už zavedli. Jde jen o to, aby si k tomu ti naši papežštější, než papež nepřidali nějakou absurditu, jak bývá zvykem.

Pletete se prakticky ve všem. Snažíte se bagatelizovat poukázáním na celerový salát, že obsahuje celer, ale to je hrubé zjednodušení.

Například celerový salát může mít jako dresing majonézu /olej, vajíčka / nebo jogurt /mléko /, pyrosiřičitan kromě vína může být obsažen například i v zeleninovém salátu,..... takže pro alergika je nutné znát složení a podobné je to u naprosté většiny výrobků.

Pro výrobce toto není žádná komplikace-pokud byste alespoň trochu znal hygienické předpisy tak byste věděl, že už dnes musí mít dokumenty s deklarovaným složením / pokud bude zavedena nějaká číselná klasifikace alergenů jen se to do těch dokumentů dodá/-tudíž pro výrobce to není žádný problém.

prodejce jen bude mít složku se specifikacemi jednotlivých výrobků-možná k ceně připíše nějaké číslo s alergenem-to není prakticky žádná komplikace-navíc u balených výrobků to bude na štítku.

Není jediný objektivní důvod proč by to značeí nemělo být a poctivým výrobcům a prodejcům to nepřinese prakticky žádné náklady a komplikace-problém bude jen u těch různých "šizuňků" , kteří podvádí a i u těch jen pokud se zároveń zavedou kontroly deklarovaného složení-to dnes prakticky nikdo nekontroluje-kontroluje se jen zdravotní nezávadnost a jestli etiketa souhlasí s receptůrou-bohužel se nekontroluje shoda výrobku s etiketou.

Ta povinnost mít k dispozici deklarované složení je podle mě naprosto logická a měla být zvedena už dávno, nikomu poctivému to nějaké větší komplikace nepřinese -pouze si jednorázově výrobci přepíší popisky v počítači a výrobci na lístky napíší kromě ceny  a názvu navíc nějaké číslo-kód alergenu a u pultu bude složka se specifikacemi-tudíž náklady tak 100Kč na prodejnu

Druhý den po sobě souhlasím s panem Polickým, takže už se snad nedá psát o nějaké mimořádnosti. Pro zdravého člověka, který může "sežrat" úplně všechno v libovolné kombinaci a libovolném množství, je pročítání složení výrobků zbytečností, ale žije mezi námi hodně těch, kteří mají své zapovězené alergeny, po kterých na ně přijdou různé zdravotní komplikace.

Někdy sice působí směšně varování, že v celerovém salátu je celer, nebo nápis na krabici mléka "alergen: mléko", ale obecně to pokládám za správné.

Prodavači v řetězcích s tím nemají práci vůbec žádnou, popisek na etiketě z prodejní váhy je centrálně nastaven z firmy. Trochu komplikovanější je to pro malé prodejny, tam je asi nejlepší mít na nějaké nástěnce vylepené nebo přišpendlené nálepky ze všech salámů, sýrů a salátů, které se prodávají krájené resp. vážené. Těch druhů do malého krámku moc nechodí a navíc se pravidelně opakují, takže je to jednorázová záležitost.

Ano, máte naprostou pravdu. Potíž zavádění těchto předpisů spočívá v tom, že jak se jednou něco takového zavede, je pak velmi těžké se toho zbavit. Je to jakýsi neřád, nepořádek, tisíce zbytečností, ve kterých se časem už nikdo nevyzná a energii na vymýcení všech podobných nesmyslů v podstatě nikdo mít nebude...

Velmi dobře to popisuje prof. Bárta ve svých knihách o kolapsech civilisací.