Myslím si, že Čína velice dobře ví, co má dělat, a že také to, co považuje za potřebné a možné dělat, dělá. Především, pokud je mi známo, se soustředí na snižování rizik spojených s vysokým úvěrovým zatížením některých firem, což je asi důležité, aby nedošlo k nestabilitám, dále snad prý omezuje investování v zahraničí, to by mohlo souviset se zájmem mít peníze pohotově a zbytečně neriskovat. Oni nejsou tak důležité statistiky o růstu, jako to, mít zdravě v rukou toky hmot, tedy materiálů a včetně peněz, a fondu pracovních sil. A hospodářství mít postaveno tak, aby se nezhroutilo at ́ se děje cokoli.

Karma, ano, na to, že je Juan uměle podhodnocen a zároveň hospodářské výsledky trvale zkreslovány, upozorňují ekonomové už dlouhá léta.

Když imputujete do politického systému Číny pluralitní politický systém, tak se rozpadne a rozpoutá se boj o červený kufřík.

A čínský vládní dluh nelze poměřovat k reálnému HDP, ale k nominálnímu.

Čína by měla hlavně opustit řízený kurs měny. Ten by se měl řídit výlučně nabídkou a poptávkou po dané měně.

tak tam zajeďte a poraďte jim to.