Jinými slovy, kapitalista může žrát s přetékajícího koryta, ale moc u toho nemlaskat.

Jestliže porovnáváme majetek obyvatel a jeho vývoj v čase, je třeba taky neignorovat fakt, že v tom čase se mění množství obyvatel. Ona totiž populace v Africe v roce 2019 je dvojnásobná než v roce 1990. Ono to jde ruku v ruce s tím bohatstvím obyvatel. Takže množství žen které je pod hranicí chudoby v Africe patrně roste, nicméně je třeba brát v potaz, že současně podíl žen pod hranicí chudoby z pohledu celkové populace Afriky patrně klesá.

Nejde prostě čekat, že populace poroste donekonečna, a současně bude bohatnout. Jakkoli přerozdělovači mají pocit že stačí jen více přerozdělovat, to množství zdrojů neroste přímo úměrně populaci. A tak v zalidněnějších státech dochází půda, v těch méně zalidněných se zahušťuje ale protože ta nejlepší půda je vybraná, dostat něco z té "další" není žádná sranda (proto jsou logicky ty státy taky méně zalidněné) a tak dále.

Ti tak zvaně bohatí dávají práci jiným. Zaměstnanec po příchodu do práce se nemusí o nic starat. Po příchodu do práce má vše připraveno, nemusí se starat, zda se to, co vyrobí se prodá. Od zaměstnavatele bere plat, různé benefity, příplatky na jídlo. Z daní ti bohatí živí stát a nezaměstnané.

zamenstanec se musi starat o to, aby pracoval natolik produktivne, aby na sebe vydelal (+na chod firmy a nejaky zisk).

Faktem je, že čím dál více kapitálu se přesouvá do rukou čím dál menší skupiny lidí. Může to skončit dobře? Nemyslím si.

Když jste dítko z bohaté rodiny, tak máte možnosti. Jenže když pocházíte z chudší rodiny, tak máte minimum možností, jak se povznést nad úroveň své sociální třídy.

Pokud si například můžete měsíčně dovolit dát stranou 5000 Kč, tak na tom nejste na první pohled tak zle. Jenže co s těmi prachy můžete dělat? Nic! Jen je utratit. Protože žádný finanční produkt vám dnes nenabízí adekvátní zhodnocení při spoření.

A 5000 Kč vám nebude stačit na žádnou ziskovou investici, jako jsou kupříkladu nemovitosti. A investovat na burze je ošidné a riskantní. A na podnikání si zpravidla musíte půjčit – a věřit, že neskončíte v exekuci.

(A mnozí si zdokonce nemohou dát stranu nic - protože všechno jim sežerou náklady na bydlení, stravu a ošacení).

Pokud ale pocházíte z bohaté famílie, která vám dá prachy do začátku, tak máte prostředky na skutečně výnosné investice (nemovitosti, umění... atd.).

Nůžky mezi boháči a obyčejným i lidmi se tedy budou dále a neustále rozvírat. A naše establishmenty to dokonce podporují, když podporují systémy levných půjček a nulových výnosů z vkladů.

p.s. "Chudoba" ve světě statisticky klesá jen díky růstu ekonomik, jako je Čína. Co se týká Západu, tak obyčejní lidé na globálním trh jen doplácí (střední třída přestává existovat a boháči bohatnou na úkor ostatních).

Přidám jiný pohled. Dle mého studia a informací se domnívám, že "nemožnost" pro chudého se dostat z chudoby je způsobena mnohem více bariérou ideově myšlenkovou než skutečnou fyzickou nebo finanční bariérou. Jinak řečeno v rodině se naučí chybným návykům a postupům, protože jiné rodiče neznají, a jen málo jedniců je tak silných, aby se takovým myšlenkovým schématům vzepřelo. Bohužel, často nefunguje ani o, když se někdo snaží takovým lidem cestu ven z chudoby ukázat, protože se obávají neznámého nebo mají zkušenost z podvodníky. Tam je skutečně zakopaný pes.

Asi vás překvapí, že více než 80% světových dolarových miliardářů pochází ze skromných až chudých podmínek. A to i historicky. Jsou to právě ti, kteří se vzepřeli.

Paradoxně, sociální státu jedincům, kteří by se chtěli vzepřít, namnoze takové snahy podkopává tunami byrokracie vyžadující velké množství nic neprodukujících aktivit (lejstro pro lejstro) a nadměrným zdaněním (kterým se dotuje sociální politika státu).

1) To, jestli budou lidé ve vyspělých zemích pro nebo proti kapitalismu, není závislé na grafu snižování statistické chudoby ve světě, ale na to, jak se sami cítí.

2) Podstatné je také to, jestli jsou mladší generace (jejichž tendence ke vzpouře je vyšší, než u těch starších) má stejné, nebo dokonce lepší možnosti pro své pracovní uplatnění, pro bydlení, zajištění své rodiny ve srovnání s generací svých rodičů. Zejména v případě bydlení se to pro ty mladé oproti jejich rodičům zhoršuje, takže - opět - statistická kouzla okolo světové chudoby jsou jedna věc, a zkušenost lidí a jejich spokojenost druhá.

Kumulace bohatsvi nevadi ani tak kvuli bohatstvi samotnemu, ale kvuli nedemokraticke moci majetku, kterou prinasi. A opravdu jsou bohati natolik dobri, aby mohli mit takovou moc?

Asi takhle:

Babišovský oligarchismus na lokální úrovni je prý ZLO. Ale globální oligarchismus je prý DOBRO.

Graf je hezký, ale nepočítá s inflací. Žít za 2 dolary denně v roce 1990 je úplně něco jiného, než žít za tuto sumu v roce 2020, tedy o 30 let později. Já jsem v roce 1990 bral nominálně asi desetinu toho, co dnes. Pokud by ten graf měl mít nějakou vypovídací hodnotu, tak by se musel přepočítávat na nějaký koš, který si za svůj příjem mohou koupit. Nebo, protože nejchudší dávají zhruba 90% svého příjmu za potraviny, tak přepočítat jejich příjem na hlavu na kilogramy kukuřice, nebo mouky či čiroku nebo co jedí.

Relevantní je. Podle mě. Protože je potřeba nepracovat s individuálním příjmem, ale příjmem průměrným, přepočteným na dolary v kurzu toho kterého roku.

Všichni bohatnou. Celý svět. Počet chudých se zmenšuje na celém světě. Zvyšuje se rozdíl mezi bohatými a normálními lidmi, ale celý svět bohatne. Rozevírající se nůžky slouží jen závistivcům (krásný důkaz, jak závist nekvete jen v Čechách)

Co se akumulace bohatství týče, je to jednoduché. Jestliže můžete mít zisky jen z malé oblasti (třeba Francie), je logické, že jako bohatý člověk máte méně, než když můžete inkasovat celý svět

jojo, levicaci jsou zavistivi a pravicaci sobecti, jak jednoduche

Je mi jedno, kdo má kolik. Řeším, kolik mám já.

Chudý není ten, kdo má málo. Chudý je ten, komu to, co má nestačí a chce mít víc. A může být i miliardářem.

Koukám, že Kindl mínusuje i starořímské rčení, když je nad ním moje jméno. Ta zarputilost je ryze sekernická - ala padesátá léta. Takhle zarputile bojovali rudí nicneumělové proti těm, co něco věděli nebo uměli.