Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Pripomel jste mi dejepis podle osnov akademika Zdenka Nejedleho. Tenkrat nam panisoudrzka ucitelka vysvetlovala jak hloupi byli nasi predci kdyz topili drevem. My jsme dnes diky strane a vlade chytrejsi a topime uhlim. Jakym uz nam nerikala.

0 0
možnosti

Topení uhlím zabránilo totálnímu odlsenění,například Krušnohorsko bylo už v 19 století těžce postiženo nedostatkem dřeva a rychlým růstem jeho ceny,právě proto že se odlesňovalo takovým tempem,že to bylo neudržitelné.Na historických fotografiích jsou vidět rozsáhlé holiny bez jeidného stromku.Autor má pravdu a naši předci rozodně nežili v souladu s přírodou,exploatace prostředí byla příšerná,stačí se podívat jak vypadala krajina při boom ropného průyslu v okolí vrtů.A co třeba takřka vyhubení verlyb kvůi oleji,vyhubení divoké zvěře v krajině,kdy byl zastřelen poslední český medvěd a vlk?

Ochrana přírody je věc novodobá moderní a drahá,proto našim předkům neznámá a nepochopitelná,oni by na naše vysasování dravců do přírody koukali jako na blázny.

Autore souhlas a podpis,jen je potřeba aby si tohlelidé uvědomovali.

pokud v historii kdokoliv žilv souladu s přírodou,pak jen pro svůj prospěch,dnes tak činíme dokonce i na úkor vlstní peněženky ,což by dřív bylo nemyslitelné....

0 0
možnosti

Podobná situace byla i na Šumavě. Většina přirozených smíšených šumavských lesů skončila jako palivo ve sklářských pecích. Šumava pak byla znovu zalesněna, ale monokulturou smrku. To způsobilo v druhé polovině 19. století obrovskou kůrovcovou kalamitu po mohutné vichřici, která vyvrátila většinu šumavských smrků. Došlo k okamžitému vytěžení, ale osázen byl opět smrk. A o dalších sto let později následovala další kůrovcovou kalamita. A s tou se potýkáme dodnes. Bránit lidským zásahům na Šumavě s odvoláváním se na to, že chrání původní přírodu je obrovská demagogie!

2 0
možnosti

Bezzásahová zóna se nachází ve výškách, kde i původně rostly smrky. Třeba Plechý. Nepůvodní jsou smrkové lesy v nižších polohách Šumavy.

0 0
možnosti
Foto

Už Karel IV řešil plundrování a kácení lesů. Dřevo se používalo jako palivo. Kdyby se nepřešlo na uhlí, dnes by Jizerské hory byly bez lesa. Dřevo se používalo na vytápění pecí se sklovinou. Proto se sklárny budovaly v lese, kde kolem bylo dřevo vhodné do pecí. Stejné to bylo všude.

3 0
možnosti

Ve Starověku na Předním východě velmi pečovali o přírodu a pozorovali ji, v opačném významu jim hrozil hladomor a dobytí území vetřelci. I Středověk velmi pečoval o přírodu. Ale jak se rozmohl průmysl tak už šla péče stranou, stavěly se čoudící fabriky a ničila se půda. ;-(

0 2
možnosti
Foto

Za středověku se v Evropě žďářily (vypalovaly) lesy pro zemědělství i dobrý rozhled z hradů. K tomu probíhako kácení na meteriál i topivo. jenže lidí tankrát bylo ještě málo.

Starověká likvidace středomořských lesů pro účely lodního stavitelství je tu už zmíněna. I to, že tam, kde hrozil hladomor, se vyvinula nějaká ochrana zbývající půdy.

4 0
možnosti

Tomu se říká z nouze ctnost. A protiřečení aktivistů nemají konce. Kdysi lidé žili a jedli zdravěji, protože se dožívali 40 let. Rakovina neexistovala, protože se jí prostě nedožili.

Na všechny nezdravé věci muselo lidstvo přijít obětmi na životech.

5 0
možnosti

Velmi dobře napsáno.R^

0 0
možnosti

Ve středověku byli lidi chráněni i před špatně budovanými plovoucími podlahami. Nejde jen o ničení přírody (tím samozřejmě i člověka), jde o všeobecné zhloupnutí lidstva.

0 0
možnosti
Foto

Plovoucí podlahy (a nejen podlahy) měli naši předkové často během povodní. Takže před nimi chránění nebyli. :-P

Jinak: hloupých lidí přibývá úměrně tomu, jak roste počet lidí celkem. Jejich podíl v populaci se - podobně jako podíl lidí chytrých - příliš nemění.

5 1
možnosti

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS