Jak nepadnout... Nebo alespoň jak zase vstát

23. 08. 2019 8:33:03
Minulým blogem jsem si trochu zavařil. Nejen, že mi přišlo několik mailů, ale ve škole se mne ptali i studenti: Co bychom tedy měli konkrétně dělat, aby nás příští krize nesemlela?

Napsal jsem před pár dny o tom, že tentokrát se skutečně s velkou pravděpodobností blížíme do poněkud horších časů růstu, který nebude stát za řeč nebo i do stagnace. Za stagnaci bych považoval výsledky HDP někde kolem nuly – plus mínus půl procenta. V tom blogu (je ZDE) píši, že někdy ve druhé části příštího roku bychom měli počítat se zpomalením ekonomiky a s tím, že ze současného velmi seriózního růstu kolem 2,5 procenta přejde na takové pokašlávání kolem nuly či možná i do mírného snížení aktivity.

A že pokud „bouchne“ některé z nemalých rizik, která vidím kolem nás, může to být i horší (a politický vývoj v Itálii mluví sám za sebe).

Končil jsem tím, že bychom se měli na takovou situaci připravit. Už jsem se nerozepisoval jak, bylo by to moc dlouhé, ale když už jsem ty dotazy dostal...

Čili, co bychom měli udělat z těch věcí, které se projeví relativně rychle?

Za prvé reformovat daňový systém a přizpůsobit odpisování investic potřebám investorů, umožnit například rychlejší či pomalejší odepisování robotických pracovišť tak, aby to znamenalo optimální podmínky pro podniky, zkrátit odpisy budov a infrastrukturních staveb. Prostě podpořit co nejvíce investice. Mělo by to v první fázi poměrně výrazný negativní dopad na rozpočet, ale podpora ekonomické aktivity by se relativně rychle vrátila v příštích bonusech.

Za druhé urychlit digitalizaci státní správy, rozšířit podstatně možnosti ověřené elektronické komunikace, což je nejefektivnější cesta ke snížení administrativních a také transakčních nákladů.

Za třetí omezit celkové výdaje na dotační politiku (od evropských fondů až po podporu biopaliv) a prostředky přesměrovat k investičním výdajům infrastrukturního typu. Do čehož pro zjednodušení počítám i boj se suchem a kůrovcem – dvě velké a podceňované hrozby příští prosperity.

Za čtvrté podpořit v rámci zahraniční politiky investiční aktivitu zemí, se kterými dosud máme vztahy nevelké a nevyužíváme možnosti, jaké se nabízejí. Například se blíží podpis dohody o zamezení dvojího zdanění s Katarem, na co se dá říci jedině: Pozdě, ale konečně! Vzájemná dohoda o ochraně investic je jen ve stavu technických jednání: Zrychlit! Přitom Katar představuje obrovský investiční potenciál. Takových příležitostí je více.

Za páté snížit, třebas jen mírně, zdanění korporací. I s tím, že by byla (třeba jen dočasně), naopak dodatečně zdaněna výplata dividendy. Nejsme z politických důvodů schopni snížit celkové daňové zatížení práce (to je úkol na daleko delší dobu), přechodným řešením, než bude vytvořena nějaká koncepční reforma, může být snížení zdanění zisku.

Pak je zde skutečně velká řada věcí „strukturálních“, které by neměly okamžitý dopad na reálná čísla, ale vedly by k hlubším změnám.

První by mohla být na řadě revize celého regulatorního systému státu, začít by se mohlo dalším pokusem o stavební zákon, který nebude protistavební. Ale tady se nabízí nepřeberný balík dalších aktivit. Druhá: Nesporně racionální by byla diskuse o jednotné sazbě DPH. Třetí: Naše působení v EU by se mělo soustředit na podstatně tvrdší tlaky směrem k omezování obchodních bariér mezi EU a světem a k vytváření nových směrů volného obchodu. Čtvrtá: Třicet let mluvíme o prioritě školství, ale pořád nejsme schopni skutečně financovat systém na úrovni, jaká je obvyklá ve vyspělých zemích (a to se týká i jeslí a mateřských škol). Pátá: Víte, že i když jsme přijali asi dvacet energetických koncepcí, tak se žádnou pořádně neřídíme? Šestá: Místo prázdných diskusí o migraci se na půdě EU zaměřme na vytvoření bloku, který by racionálně oponoval některým eko-projektům, na které prostě nemáme peníze a v rozumné době mít nebudeme. Mám na mysli politiku typu snižování emisí versus nové stromy. Buďme pro snižování emisí, ne však za každou cenu. Pojďme raději upřednostnit levnější a efektivnější řešení CO2 a znečištění zalesňováním. Ostatně nám to pomůže i s tím suchem.

Náš problém je, že nemáme vizi rozvoje země. Ne plán ve smyslu státní komise, ale vizi, jak by tato země měla vypadat za dvě nebo tři desítky let. Zmítáme se od strachu z nezaměstnanosti k dovozu dalších desítek tisíc dělníků ze zahraničí a větší vliv má ten, kdo zrovna víc křičí. Ale nepotřebujeme – i s ohledem na problémy, které nutně jednou přijít musí – spíše vizi, že chceme vytvořit prostor pro vznik tolika a tolika tisíc robotických pracovišť s nahrazením tolika a tolika tisíc zaměstnanců? A k tomu vytvořit odpisové podmínky? Či také podle toho pracovat s minimální mzdou (když už ji máme)?

Až dorazí problémy (za rok, za dva, nebo dříve), vzniknou tlaky na okamžitá řešení za každou cenu. Je to špatně, ale vždycky to tak probíhá. Když už nic jiného, měli bychom tou dobou být schopni říci, které návrhy jsou nepřijatelné, protože se naprosto neshodují s vizí příští podoby země. A které naopak lze financovat, protože s takovou vizí souzní a směřují k jejímu naplnění.

Autor: Luboš Smrčka | pátek 23.8.2019 8:33 | karma článku: 16.58 | přečteno: 532x

Další články blogera

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma článku: 30.62 | Přečteno: 3263 | Diskuse

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma článku: 18.87 | Přečteno: 436 | Diskuse

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma článku: 19.70 | Přečteno: 617 | Diskuse

Luboš Smrčka

Čína už není motor, sotva setrvačník

Samozřejmě to na Západě mnoho lidí nechce příliš slyšet, ale Čína byla v posledních dvou či dokonce třech dekádách jedním z motorů světové ekonomiky. Teď je z ní snad setrvačník. A málo stačí, aby byla brzdou.

9.1.2024 v 8:12 | Karma článku: 21.95 | Přečteno: 542 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 17.82 | Přečteno: 338 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 | Diskuse

Milan Smutný

Za e-autem v Německu zůstávají emise CO2 emise dvakrát vyšší než ze spalovacích motorů

Klíčovým prvkem dekarbonizační ideologie EU je nadirigovaný přechod na povinnou elektromobilitu od roku 2035. Ovšem emise CO₂ z čistě elektrických vozů jsou však podle německé analýzy dvakrát vyšší než u spalovacích aut.

18.3.2024 v 1:46 | Karma článku: 39.37 | Přečteno: 3445 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Čelíme statistickému zkreslení

Počet lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, v roce 2023 klesl o 173.000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.

16.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 45.71 | Přečteno: 10133 | Diskuse

Hugo Körbl

Páka na zlepšení platební morálky v obchodních vztazích: 1200 Kč za každou pozdní platbu

Je zajímavé, že se ve své advokátní praxi často setkávám s tím, že se zapomíná na to, že podnikatel má při pozdě zaplacené faktuře nárok vůči jinému podnikateli rovněž na částku 1.200,- Kč jako paušální náhradu nákladů.

12.3.2024 v 13:17 | Karma článku: 11.64 | Přečteno: 326 | Diskuse
Počet článků 360 Celková karma 22.78 Průměrná čtenost 1392

Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

více

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...