Koruna skutečně není kryta naprosto ničím
Je to taková záhada, že to lidem do hlavy nejde. A mnoho ekonomů jim na náladě nepřidává, když trousí s výrazně vztyčeným varovným prstem taková moudra, jako že „peníze nejsou kryté vůbec ničím“ nebo „za dva biliony nákladů jsme si koupili nízké mzdy“. A tváří se přitom, jako by sdělovali lidu naprosté šokující novinky nebo výsledky dlouhých let mravenčí badatelské práce. A přitom jsou to takové banality či nesmysly.
Jistě. Peníze nejsou kryté ničím. Nikdy nebyly. Ani zlaté dukáty nebyly kryté ničím jiným než vcelku racionální důvěrou, že jsou zlaté, a vcelku iracionální důvěrou, že zlato nikdy neztratí svou cenu. V dějinách lidstvo používalo jako platidla všechno možné od mušlí až po potištěný papír. Všechny metody kromě směnného obchodu byly naprosto vždycky založeny na důvěře a ničem jiném. Jediná opravdu racionální směna je jedna kráva za dvě prasata. Tečka.
Jako bych to slyšel: Zlato je ale přece věčné. Není. Ve skutečnosti je zlato vcelku na nic, nebýt mobilních telefonů a pár dalších technických vychytávek, tak je zlato prvek na draka. Ano, jistě. Lidstvo se rozhodlo, že zrovna do zlata vloží svůj majetkový chtíč, ale pořád je to jenom dohoda, věc důvěry. Lid sní o měně podložené (kryté) zlatem. Nemálo ekonomů přitakává. Je to součást utopické vize, že lze vybudovat krásnou světlou a naprosto stabilní budoucnost. V takovém světě by prý nebyla inflace, hospodářské cykly by zmizely a přišel by soustavný růst. A svět by byl bez dluhů. Nějak tak to píší hvězdičky ekonomického showbyznysu.
Je úžasné, jak se hlásáním podobných blábolů lze domoci popularity. Vzato důsledně. Co se zlata jako krytí měny týká: Dokonce i za doby, kdy zlato bylo přímo obsaženo v mincích, existovala inflace. Existovala i deflace. Za doby válek, epidemií, přírodních katastrof nastávala inflace, zboží zdražovalo, protože produkce nestačila, nebo se nedala převážet. Naopak za časů pozitivních přicházela deflace, protože produkce rostla. S růstem produktivity práce přicházela deflace, s růstem množství zlata v oběhu (nová naleziště, nové technologie těžby) nastávala inflace. Krytí měny zlatem není v principu zajištění stability měny. (A to už ani nemluvě o tom, že mince přicházejí stěrem o hmotnost, což byl skutečně velký problém a mince „stará“ byla přijímaná se značnou nedůvěrou. Nebo naopak – hospodářské potíže vedly panovníky k šizení mincí, takže jeden stejný „nový“ dukát nebyl vůbec stejný „starý“ dukát, protože ten platil více.)
Zajímavý je příběh bitcoinu a podobných elektronických měn. Ty nejsou kryté naprosto ničím, kromě základního ujištění, že algoritmus jejich existence zaručuje konečný objem emise. Tyto měny by tedy z principu měly být v podstatě vždy deflační – alespoň pokud poroste celková produkce. Tak si ale představme, že produkce (ve hmotném vyjádření) opravdu poroste, ale měny bude opravdu konečné množství a nikdy nepřibude další. Je to nemožné. Nikoliv v rozměru třeba generace, ale v delším úseku to prostě nejde, neboť v podstatě není možná nekonečná deflace.
Vraťme se na zem. Představa „krytí“ měny vychází z jakéhosi poblázněného nápisu na starých komunistických penězích, že tyto „státovky jsou kryty zlatem a ostatními aktivy Státní banky československé“. Směšné. Shrňme to: Peníze nebyly, nejsou a nikdy nebudou „kryté“. Skutečnost, že někdy byly ze zlata či stříbra a později je bylo možné vyměnit v garantovaném poměru za zlato, je irelevantní. Neboť hodnota zlata je v důsledku dána stejnou důvěrou v to, že toto zlato někdo bude chtít a vezme si ho místo jeho pšenice, vepřů a vína.
Také se nyní s oblibou říká, že zastropování kurzu koruny na tři a půl roku vedlo k nízkým mzdám a k nasměrování ekonomiky směrem k montovnám. Je to úžasná vize teoretiků o zásadním a téměř mytickém vlivu kurzu na ekonomiku. Kurz vliv má, to jistě. Třeba hluboká strukturální krize let 1997 až 1999 byla mimo jiné způsobena absurdním trváním na tezi o kurzu jako „kotvě ekonomiky“. Ale daleko větší vliv měly bankovní socialismus a fatální nevymahatelnost práva.
Pětiprocentní odlišení kurzu od „tržní hladiny“ není strukturální problém. A to zvláště, když celou dobu bylo jasné, že nejde o nekonečný, ale velmi omezený čas (protože tři a půl roku jsou z hlediska ekonomiky okamžik). Za tu dobu nevznikly žádné zásadní „strukturální“ změny, dokonce nebyly ani nasměrovány. Daleko podstatnější jsou takové věci, jako daňové sazby a nastavení daňového štítu, vymahatelnost práva, rigidita pracovního práva, existence a případně úroveň minimální mzdy, odpisová politika, kvalita insolvenčního práva a insolvenčního soudnictví a tak dále. Každý z těchto jednotlivých aspektů strčí svým vlivem kurz do kapsy.
Takže za prvé: Koruna skutečně není kryta naprosto ničím. To se ví, není to žádný šok. Existuje jenom a pouze díky tomu, že důvěřujeme dohodě. Já prodám své služby či práci, někdo jiný mně prodá zase svoje zboží. A zúřadujeme to přes koruny. A za druhé: Kurz koruny není základní pákou ekonomiky. Jeho pohyb nahoru nebo dolů o pět nebo deset procent znamená nepříjemnosti nebo radost pro spekulanty nebo investory ve velkém, ale na reálnou ekonomiku nemá nějaký naprosto zásadní a zlomový dopad.
A konečně: Ty dva biliony nikam nezmizely. Místo nich jsou na kontech České národní banky miliardy eur. Něco kolem 74 nebo 75 miliard.
Luboš Smrčka
U Pekingu se bojuje o Pensylvánii
Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
KOMENTÁŘ: Kam sahají Macronovy ambice? Chce udávat tón, ale naráží
Premium V Evropské unii bez Britů a v éře po Angele Merkelové je jeho hlas slyšet stále silněji....
Ukrajinci zavraždění v bavorském nákupním centru byli vojáci na léčení
Dva Ukrajinci, kteří zemřeli v sobotu po útoku nožem v nákupním centru v Bavorsku, byli členy...
Přijel německý prezident Steinmeier. Setkal se s Pavlem, uctí oběti střelby
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zahájil dvoudenní návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho...
Za výbuchy ve Vrběticích stojí Rusko. NCOZ kvůli nespolupráci kauzu odložila
Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) odložili případ výbuchů skladů...
- Počet článků 362
- Celková karma 19,60
- Průměrná čtenost 1387x