Problém vražedného kyslíku a ekologismus
Připomněl jsem si tuto velmi pravděpodobnou verzi událostí nedávno vcelku náhodou na internetu (pro zájemce je odkaz ZDE) a shodou okolností krátce poté, co jsem narazil na rozhovor s jedním z mých oblíbenců ze světa ekologie Patrickem Moorem (jde o environmentalistu Moora, nikoliv o astronoma Moora, i zde nabízím pro fajnšmekry ODKAZ). Ten mi připomenul něco jiného. Totiž, že mám rád ekologii, protože je racionální. Nemám rád ekologismus, protože je to ideologie. Řekl bych levicová ideologie, ale já necítím slovo levicová jako negativní z principu. To je však již jiný šálek kávy.
Něco málo k oněm sinicím, které před lidským mozkem nepochopitelně dávnou dobou povraždily veškeré ostatní živočišstvé planety. Když sinice přišly na to, jak získávat energii ze světla (objevily fotosyntézu), drasticky během nějaký pár desítek milionů let (nebo stovek milionů let) změnily zemskou „chemii“. Což vedlo k takovým roztomilým koncům, jako k vyhubení veškerého ostatního života prostřednictvím mohutné produkce smrtelně jedovatého kyslíku a v podstatě k vlastní sebedestrukci (doba ledová nebývalých rozměrů), která došla téměř k dokonalosti. Jenže „na poslední chvíli“ (která trvala zase nějaké desítky nebo stovky milionů let) se život zachránil a pak relativně rychle vyvinul do nekonečné pestrosti, jakou známe z naší doby (pochopitelně touto „naší dobou“ jsou zase desítky a stovky milionů let).
Jak souvisí Patrick Moore s vražedně – sebevražednými sinicemi? Sinicím, kterých bylo v podstatě nekonečné množství, trvalo v principu nekonečnou dobu (miliarda let je vlastně z hlediska existence člověka jako rozumné bytosti „nekonečno“) než ovlivnily Zemi. Naprosto si neumíme představit ono množství energie a chemických procesů, které se odehrály, než se jakkoliv projevily. Celou planetu bylo nutné nacpat do zkumavky a nekonečně dlouho přidávat nekonečné množství chemických prvků.
A teď drobný skok. Patrick Moore s oblibou připomíná tweet amerického prezidenta Baracka Obamy: „Devadesát sedm procent vědců se shoduje - klimatická změna je skutečná, člověkem způsobená a nebezpečná.“
Pravda je jiná. Sto procent vědců říká, že klimatická změna je skutečná. O tom dnes v podstatě nepochybuje nikdo. Zda je tato změna způsobená člověkem, to je již jiná věc. Zase platí, že když položíme otázku „Má na tuto změnu vliv člověk – ať již malou nebo velkou?“, pak sto procent vědců řekne ano. Existence člověka a jeho činnost mají zjevný a nesporný dopad na klima. Ale opravdu by klimatické změny neprobíhaly, pokud by člověk „nic nedělal“ (seděl v jeskyni a lovil mamuty, například)? O tom se již vědci ani náhodou neshodnou. Již jenom kvůli nezpochybnitelnému faktu, že klimatické změny probíhaly miliardy let před tím, než se člověk vůbec vyvinul (vzpomeňme na sinice). Navíc mírné oteplování započalo (a na tom se většina vědců shoduje) zřejmě již více než před třemi stovkami let. Těžko si představit, jak by měl být člověk odpovědný za minimálně prvních 200 nebo spíše 250 let tohoto procesu. Tak, tak – mluvíme o několika málo stoletích, kdy člověk produkuje chemikálie, které možná něco mění na naší Zemi. A sotva o desetiletích, kdy jich produkuje významné množství. Nemluvíme ale zcela jistě o miliardách let.
A pak je zde otázka, nakolik je tato změna „nebezpečná“. V obecné rovině se možná opravdu sto procent vědců shodne na tom, že pro živočišný organismus, jakým je nesporně i člověk, je v principu každá měřitelná změna jeho prostředí potenciálně nebezpečná. Když sinice začaly produkovat kyslík, vraždily svoje méně vyspělé sousedy, kteří fungovali na jiné chemické bázi. Tedy došlo k takové změně jejich prostředí, která byla nebezpečná dokonce smrtelně. A během těch stovek milionů či miliard let vznikly skleníkové plyny, které ochladily naší Zemi tak, že skoro vyhynuly i ty sinice.
Jenže zase tady srovnáváme stovky let a miliardy let, zase srovnáváme produkci člověka (jakkoliv obrovskou) s produkcí organismů, kterých bylo naprosto nekonečné množství a které díky své dominanci zabraly doslova celou planetu.
Někdy by bylo dobré připomenout si, jak malý je člověk (se vším, co kdy vytvořil a spáchal), ve srovnání s přírodou a systémem naší planety. Pak bychom si možná některé otázky pokládali jinak.
Když se průměrná teplota zvýší o třeba i několik stupňů Celsia, zabije to člověka? Jako jednotlivce s velkou pravděpodobností nikoliv (i když kombinace 40 stupňů a devadesátiprocentní vlhkosti je vražedná. Doslova vražedná. Skutečná otázka ale zní, co taková změna provede s civilizací (společností) tak, jak ji známe nyní.
Tady jsme u klíčového rozdílu mezi ekologií a ekologismem. Ekonom, ekolog, někdo s vědeckým myšlením, si položí otázku takto: Vědecky prokázaný je fakt probíhající změny. Neumíme definovat její důvod, je tedy třeba se zabývat jejími důsledky. Ekologista však ihned prohlásí, že na vině je lidstvo a musí se začít chovat naprosto jinak. Začne kreslit budoucí modely chování lidí, začne plánovat společnost. Proto je ekologismus primárně levicový v tom smyslu, kde „levice“ není pěkné slovo.
Vliv ekologismu na chování světa je zhoubný. Vede nás k utrácení bilionů dolarů či eur na odvrácení něčeho, co odvrátit s poměrně velkou pravděpodobností vůbec neumíme. Tyto biliony by měly být vynakládány na naprosto jiný účel. Poprvé v dějinách lidstva (poprvé v dějinách planety) máme prostředky a potenciál nepřijmout klimatickou změnu jako osudem daný fakt, ale připravit se na ní a učinit alespoň pokus, abychom se s ní naučili žít.
Místo toho ztrácíme peníze a čas dohodami o omezení produkce kysličníku uhličitého.
Luboš Smrčka
U Pekingu se bojuje o Pensylvánii
Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Další články autora |
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Důchod daleko, ale práci nedostanou. Nezaměstnaných šedesátníků přibývá
Premium Lidé kolem šedesátky při hledání zaměstnání narážejí na zeď. Zaměstnavatelé o ně nestojí, preferují...
Publikace Nerudové jsou ostuda. Zesměšňuje všechny vědce, míní europoslanec
Ekonomka a kandidátka do Evropského parlamentu za hnutí STAN Danuše Nerudová publikováním do...
Letouny F-16 budeme považovat za nosiče jaderných zbraní, varovalo Rusko
Rusko bude považovat stíhačky F-16 americké výroby za nosiče jaderných zbraní bez ohledu na jejich...
Tragické úmrtí na ministerstvu. Zaměstnanec podle policie spáchal sebevraždu
V budově ministerstva průmyslu a obchodu bylo ve středu nalezeno tělo mrtvého muže. Mluvčí pražské...
Ruská ofenziva u Charkova zpomalila. Invazní síly budují nárazníkovou zónu
Sledujeme online Tempo ruských útočných operací v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny zřejmě zpomalilo. Ve...
Žáci mají výsledky přijímaček na SŠ, přijato je 94 procent uchazečů
V informačním systému DiPSy jsou k dispozici výsledky přijímacích zkoušek na střední školy. V...
Moucha na útěku. Francie po krvavém útoku dál hledá vězně a jeho osvoboditele
Ve Francii druhým dnem pátrají po uprchlém vězni a dalších čtyřech ozbrojených mužích, kteří při...
Rozdáváme batolecí mléko ZDARMA
Na cestě mateřstvím se potkáváme s různými výzvami. V případě výživy našich nejmenších představuje kojení ten nejlepší základ. Pokud však kojení...
- Počet článků 362
- Celková karma 19,60
- Průměrná čtenost 1387x