Social Watch – trochu povyku, trochu reálií
Shrnuto říká zpráva, že takhle tedy nikdy vyspělé země nedoženeme. (Celá zpráva je k nalezení ZDE.) V čemž má – do jisté míry – samozřejmě pravdu. Jenom jsou v té zprávě popleteny dohromady příčiny a následky, leccos je dezinterpretováno a mnohé je spíše zmatené. Ekonomická argumentace je chabá. Nicméně, jak bylo řečeno, prošla tato zpráva snad všemi sdělovacími prostředky, takže stojí za to ji krátce okomentovat.
Především mají autoři určitý problém se samotným principem dohánění. Kdyby všichni (například země bývalého komunistického bloku) všechny (vyspělé země) doháněli, co by mělo být výsledkem? Že se všichni ve všech zemích Evropy a potom i světa (protože třeba africké země budou chtít také dohánět) začnou mít jednoho dne stejně? To nezní příliš realisticky.
Můžeme se tedy spíše bavit o tom, že „ČR bude dohánět Německo“. Ale které Německo budeme mít na mysli? Bavorsko nebo Sasko? Od Bavorska jsme stále míle daleko, zato Sasku jsme „na dohled“. A to zhruba stejně, jako na konci osmdesátých let – přičemž ale Sasko a další východní země Německa byly taženy vpřed mocným a silným západním příbuzenstvem. Ve skutečnosti Sasko doháníme, alespoň podle řady parametrů. Nebo třeba severní Itálie a Sicílie… Bohaté italské regiony jsou daleko před námi, Sicílie (i když to možná někoho překvapí) daleko za námi. Zase – v některých aspektech. V jiných možná nikoliv.
Je však třeba také definovat, co se tím doháněním myslí. Je to kupní síla? Tedy třeba počet těsnění do vodovodu, které si může člověk s průměrným příjmem koupit za svůj plat (pokud možno po zdanění)? Tak to hurá, protože jsme před Portugalskem a Řeckem. Nebo jde o „kvalitu života“, kde zároveň budeme ohodnocovat čistotu vzduchu, vody a množství polétavých prachových částic na kubík vzduchu? A započítáme také fakt, že i když se řada lidí z různorodých směrů snaží o opak, žijeme ve svobodné zemi, kde si každý může dělat skoro všechno, co se mu zachce, pokud to neodporuje zákonu? Protože v tomhle jsme od roku 1989 udělali skutečně obrovský skok (včetně mnoha dílčích posunů zpět).
Můžeme to vzít třeba přes dostupnost lékařské péče a tam, světe, div se, na tom budeme velmi dobře. A to ani nemluvíme o úmrtnosti kojenců. V průměrném věku dožití jsme se přiblížili vyspělým zemím na dva roky (na konci komunismu jsme byli zpět o cca pět let). Čili doháníme jako diví. Jenže jak si vysvětlit, že nejdéle v Evropě žijí Španělé, kteří jinak v mnoha disciplínách (třeba v té kupní síle nebo v dostupnosti lékařské péče) nejsou žádná špička?
Celý koncept „dohánění“ je problematický. Rozdíly v životní úrovni mezi například Portugalskem, Slovinskem a Německem vznikaly po celá staletí, tam nejde jenom a pouze o posledních pár desítek let. To bychom se mohli bavit třeba o vlivu protestanství na ekonomický rozvoj ve srovnání s katolictvím…
A teď trocha ekonomiky. Pominu takové formulace ze zprávy, jako „zájmy sobeckých zisků“, což z objektivně se tvářící studie dělá pohříchu spíše ideologický pamflet. Ostatně podobně, jako kritika vývozu zbraní do Nigérie a Iráku (v kapitole nazvané „Vývoz válečných zločinů“, což hovoří samo za sebe) nebo pasáž o vývozu energie z ČR, kde autoři prokazují neznalost (nebo hranou neznalost?) problematiky energetického trhu. Klíčovým grafem ekonomické části je podíl zaměstnaneckých náhrad na HDP, což můžeme jednoduše interpretovat jako podíl sumy vyplacené na mzdy a platy vůči objemu domácího produktu (i když lepší by bylo pracovat s přidanou hodnotou, nicméně budiž). Ano, Česká republika je s úrovní něco málo před 40 procent za průměrem EU. Jenže bych rád upozornil autory, že na konci komunistického režimu byl tento podíl v ČR o zhruba deset procentních bodů nižší (jde o odhady, socialistická statistika nic podobného nesledovala a z tehdejší struktury dat nelze provést odpovídající výpočty). Ve srovnání s dřívějším stavem vyspělé Evropy jsme rozdíl stáhli na cca polovinu. Takže doháníme.
Můžeme hovořit o tom, zda dostatečně rychle. Ano, po návratu naší země k racionálnímu politickému a společenskému uspořádání po roce 1989 se objevovaly hlasy, že vyspělý svět doženeme za pět, deset nebo dvacet let. Mnohdy je to připisováno Václavu Havlovi, ale popravdě podstatně vyšší podíl na šíření podobných mýtů měl třeba Valtr Komárek a lidé z jeho okruhu, i když jsou či byli nesmírně sečtělí a odborně zdatní. Čtyřicet let devastace (kterých bylo ve skutečnosti padesát) nelze „dohnat“ za třicet let. Zaostávání je daleko rychlejší než dohánění. Průměrnou zemí EU se staneme možná za dalších dvacet nebo třicet let, možná za padesát. Bylo by dobré si to přiznat.
Přesto nechci nasazovat autorům studie od Social Watch psí hlavu – v řadě věcí mají totiž pravdu. Ano, jedním z hlavních problémů této země je institucionální nedostatečnost. To pro příklad. Ale pokud je jejich zpráva prezentována v médiích jako „objektivní“ vyhodnocení vývoje České republiky, pak je to omyl a je to omyl především těch médií. Protože tato zpráva je ideologickým hodnocením několika málo aspektů, kterými se „dohánění“ dá měřit. Nic více. Ale tak nic méně.
Luboš Smrčka
U Pekingu se bojuje o Pensylvánii
Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti
Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“
Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...
Neprošli Zeman, Posselt ani Kundera. Poslanci třídili návrhy na vyznamenání
Exprezident Miloš Zeman nezískal podporu poslanců, aby dostal státní vyznamenání. „Já jsem říkal,...
Podmínka za spuštění hašení v muzeu neplatí, odvolací senát vyměnil soudce
Maye Lukové, která bezdůvodně spustila hasicí systém v pražském Národním muzeu, odvolací senát...
Ukrajina připouští taktické úspěchy Rusů na severu země, vyměnila velitele
Ruské jednotky mají v bojích o město Vovčansk na severu Charkovské oblasti taktické úspěchy,...
AfD bude možné sledovat jako podezřelou z extremismu, lze nasadit i odposlechy
Německá civilní kontrarozvědka může vést celou pravicově populistickou stranu Alternativa pro...
Jak předejít syndromu náhlého úmrtí kojence?
Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS – sudden infant death syndrome) je doslova noční můrou všech rodičů. V současné době lze tomuto zbytečnému...
- Počet článků 362
- Celková karma 19,60
- Průměrná čtenost 1387x