Klidně sedíme, nic neděláme, čekáme
Konec konců, ono to není za poslední roky poprvé, co růst české ekonomiky zpomalil. Když si ta čísla napíšeme popořadě od roku 2014, tak řada vypadá takto: 2,7; 5,4; 2,4; 4,5; 3,0. To spíš připomíná jo-jo, nikoliv nějaký soustavný rychlejší a pak pomalejší růst či dokonce pád. Smiřme se s tím, že česká ekonomika je v tomto směru poněkud neposedný systém.
Na druhé straně. Katastrofičtí věštci problémů mají slušné argumenty. To je třeba přiznat. Německo loni zažilo devátý (ano, skutečně, to není překlep) růstový rok za sebou. To nejde nekonečně dlouho. Pravda je, že v některých těch letech šlo o zvýšení výkonnosti, které ani moc nestálo za řeč, ale růst to pořád byl. Loňský rok také nedopadl nijak excelentně, ale zase: pořád byl plusový. Ostatně co by mnoho jiných zemí dalo za růst 1,5 procenta. Fakt ale je, že Německo objektivně ztrácí dech. I když desátý rok s růstem nejspíše také „dá“, možná i ten další jedenáctý, budou to čísla, která jsme kdysi všichni označovali za „kladnou nulu“.
Skutečně od Německa příliš mnoho kladných impulsů pro letošek a pro rok příští očekávat nemůžeme. Nejbližší západní sousedé budou mít vlastních problémů dost. Stejně, jako zbytek Evropy. A možná i zbytek světa.
Protože: K tomu připočtěme Brexit, který skutečně může dost zamíchat kartami. Pořád platí, že je zde obchodní spor mezi USA a Čínou a USA a Evropskou unií. Rozpočtové napětí v Itálii by se dalo kájet. A teprve za pár měsíců bude jasné, co přineslo nedávné stažení se Evropské centrální banky z dluhopisového trhu a tedy ukončení fáze kvantitativního uvolňování. Ne, ne, vnějších impulsů se nedočkáme, nikdo nás na laně své prosperity nepotáhne. Ani Čína ne, ani Rusko ne.
Potřebujeme vnitřní podněty. Lepší náladu, vhodné úspory v mandatorních výdajích a místo nich více investic nebo klidně i vyšší důchody, protože ty podpoří spotřebu. Když mluvíme o bytové krizi, tak právě bytová krize je přesně ta situace, kterou je možné proměnit ve významný růstový ekonomický impuls. Zjednodušení stavebních zákonů a předpisů, větší podpora soukromé výstavby, to jsou odpovědi na bytovou krizi i na obavy ze zadýchání ekonomiky.
Z poslední doby mám pocit, jako by mnozí lidé v této zemi s nějakou podivnou fascinací upřeli svoje oči k obzoru a začali vyhlížet ničivou vlnu tsunami, nějakou krizi, kterou sotva přežijeme, natož abychom ji přežili ve zdraví. Proč ten defétismus, tomu nerozumím. Máme mnoho možností a velký prostor pro kroky směřující k posílení české ekonomiky. Můžeme podporovat robotizaci, automatizaci, můžeme zjednodušit a udělat pružnějším pracovní právo – a třeba zároveň „výměnou“ i zkrátit pracovní dobu. Můžeme digitalizovat státní správu. Můžeme reformovat celý systém dotací a získané peníze napřít do podstatně užitečnějších směrů.
Je k dispozici takových možných kroků daleko rozumnějších, než sledovat obzor, jestli už nepřichází ta dlouho očekávaná katastrofa. Zároveň ale platí, že času na reformy je vždycky nedostatek. Zvláště, když nás – zdá se – baví sedět s rukama v klíně a čekat, až to bouchne. A až to bouchne, tak začneme jeden přes druhého křičet: „Já to říkal!“
Luboš Smrčka
U Pekingu se bojuje o Pensylvánii
Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.
Luboš Smrčka
Zemřel demýtizátor racionality
Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.
Luboš Smrčka
Jak se to má s tou naší hlubokou krizí
Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?
Luboš Smrčka
Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?
Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?
Luboš Smrčka
Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace
Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Kandidát na ministra za TOP 09 Tuleja vedl univerzitu, dohlíží i na OKD
Novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace se má stát Pavel Tuleja, který ve vládě nahradí Helenu...
Rusové při smrtícím útoku na Oděsu zničili i „zámek Harryho Pottera“
Sledujeme online Na pět vzrostl počet obětí pondělního ruského útoku na jihoukrajinskou Oděsu, jeden ze 32 zraněných...
Předsednictvo TOP 09 podpořilo Tuleju. Pozice ve vládě ho zajímá
Novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace se má stát prorektor Slezské univerzity v Opavě pro...
ANALÝZA: Cesta na Západ. Jak se Česko proměnilo za dvacet let v Evropské unii
Premium Česká republika ve středu oslaví 20 let členství v Evropské unii. Na začátku při vstupu panovala...
- Počet článků 362
- Celková karma 19,60
- Průměrná čtenost 1387x