Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Dvě bitvy o Británii aneb premiér o premiérovi

Před osmdesáti lety (přesněji 10. 7. 1940) byla zahájena Bitva o Británii, jeden z nejdůležitějších konfliktů v historii lidstva. Je moc dobře, že tohle výročí je zrovna teď, kdy mnozí chtějí dát „na frak“ Winstonu Churchillovi.

Nebudu se plést do práce historikům a řešit počty letadel, strategii, odvahu letců. Podstatné ale je, že nebýt WCh, možná by k žádné bitvě ani nedošlo. V Británii byly nemalé nálady k tomu, aby „se neválčilo“.

K tomu několik citací z knihy Borise Johnsona „Faktor Churchill“. Což bychom mohli nazvat "premiér o premiérovi".

„V posledních letech se nehezky vyrojily revizionistické výklady naznačující, že Británie skutečně měla přistoupit k tomu, v co tolik lidí ze všech vrstev společnosti doufalo a za co se modlilo: k dohodě s nacistickým Německem. Argumentace je taková, že by britské impérium a třetí říše byly schopné mírového soužití – a není pochyb, že se na podporu téhle myšlenky dá vytáhnout pěkná řádka Hitlerových výroků.

Vůdce ve třicátých letech poslal Ribbentropa, aby se vlichotil britskému establishmentu. Úspěch byl značný. Halifax údajně v roce 1938 projevil takový nedostatek prozíravosti, že se před Hitlerovým pobočníkem dopustil následujícího prohlášení: „Přál bych si, aby se má práce završila tím, že Hitler vstoupí do Londýna po boku britského krále a Angličané mu budou provolávat slávu.“

Našli se příslušníci vyšších a středních vrstev, kteří pro hitlerismus projevovali politováníhodnou slabost – patřil mezi ně i někdejší král Eduard VIII. A dokonce i během pekelného roku 1940 Hitler příležitostně prohlašoval, jak britském impérium obdivuje a jak podle něj není v německém zájmu Británii rozdrtit, jelikož by to jedině posílilo konkurenční mocnosti jako Ameriku, Japonsko a Rusko.

Kromě toho jsme my, Angličané dostali na srozuměnou, že také patříme k árijské rase, byť třeba nejsme, tak geneticky výjimeční, jako její teutonská odrůda. Británie a její říše se mohly udržet a plnit roli jakéhosi druhořadého partnera, z historického hlediska sice zajímavého, ale ve své podstatě překonaného – být Řeckem nacistickému Římu.

Mnozí se domnívali, že ztráta důstojnosti za zachování impéria a za odvrácení krveprolití, stojí. Nejenže si lidé dohodu s Hitlerem přáli – mnozí ji považovali za neodvratnou.

I ve Spojených státech s dohodou kdekdo počítal – tehdejším velvyslancem v Londýně byl nechvalně proslulý Američan irského původu Joe Kennedy, pašerák alkoholu, křivák, otec Johna Fitzgeralda Kennedyho. Neustále se dožadoval setkání s Hitlerem a vychutnával si neradostný tón svých hlášení do Washingtonu. „Anglické demokracii odzvonilo,“ prohlásil koncem roku 1940, těsně před svým odvoláním.

Nejlepší historici se shodli na jednom závěru: pokud britský odpor ukončíme v roce 1940, vytvoříme v Evropě podmínky pro neodvratnou katastrofu. Hitler by téměř jistě vyhrál. Totiž: dokázal by operaci Barbarossa – útok na Rusko, spustit daleko dříve než v červnu 1941. Neměl by ve Středomoří a severní Africe žádné mrzení s otravnými Brity, kteří by mu odčerpávali muže a zbraně.“

Tak tolik úryvky z knihy Borise Johnsona.

A možná by za poznámku stála ještě jedna událost. „Bitva o Británii“ začala z jistého pohledu dříve – porážkou fašistů Oswalda Mosleyho na Cable Street 4. října 1936. Mosley, Hitlerův anglický oblíbenec, který měl druhou svatbu v Berlíně za führerovy osobní přítomnosti, organizátor britské verze SA, se rozhodl dobýt dělnickou a židovskou čtvrť East End pochodem svých pěti tisíc ozbrojených hnědokošilatých stoupenců. Do cesty se mu postavilo možná až 300 tisíc obyvatel Londýna od místních Židů přes irské katolické přístavní dělníky až po komunistické ateisty. Mosleyho fašisté byli podpořeni nebývalým davem sedmi tisíc policistů a ironií osudu i ústředím britských komunistů, jejichž stranickou linií bylo ustoupit, či ústředím britských židovských obcí, jejichž politikou bylo schovat se. A tehdejší britskou vládou, která vyslala ony mimořádně silné policejní síly k tomu, aby fašistům proklestily cestu na místa jejich mítinků.

Drtivá porážka Mosleyho osobně zasáhla, ale jeho hnutí neoslabila. To udělal až… Winston Churchill, který jeden den po převzetí vedení vlády v květnu 1940 nechal Mosleyho a několik stovek prominentních britských fašistů podrývajících soustavně demokracii a stát prostě okamžitě ztknout a internovat.

Až do konce války.

To jen tak na okraj.

Autor: Luboš Smrčka | pondělí 13.7.2020 8:02 | karma článku: 22,95 | přečteno: 387x
  • Další články autora

Luboš Smrčka

U Pekingu se bojuje o Pensylvánii

Dost možná rozhodne Pensylvánie podzimní prezidentské volby ve Spojených státech. Na oltář volebních hlasů dělníků bude proto slavnostně položena i nová americko – čínská obchodní válka.

23.4.2024 v 8:00 | Karma: 12,27 | Přečteno: 338x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Zemřel demýtizátor racionality

Než se do toho se svým kolegou Amosem Tverskym pořádně pustili, ekonomie byla přesvědčena, že v podstatě bohatě vystačí s matematickým aparátem, sofistikovanými vzorci a důvěrou v lidskou racionalitu.

29.3.2024 v 14:05 | Karma: 16,00 | Přečteno: 450x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Jak se to má s tou naší hlubokou krizí

Obecně panuje přesvědčení, že procházíme ekonomickou krizí. Dokonce i mnozí studenti na VŠE o tom často hovoří. Na to musím říct jediné: Krize vypadá skutečně jinak. Nemáme dobré časy. Ano. Ale krizi?

28.2.2024 v 7:36 | Karma: 31,02 | Přečteno: 3304x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Je (nebo bude) čínská ekonomika větší než americká?

Studenti mi na pražské VŠE občas kladou vcelku záludné dotazy. Často jsou inspirované denním tiskem nebo úvahami na internetu. Jedním z oblíbených je: Kdy čínská ekonomika překoná svou velikostí americkou?

26.2.2024 v 13:02 | Karma: 19,12 | Přečteno: 466x | Diskuse| Ekonomika

Luboš Smrčka

Plíživá, nenápadná a soustavná euroizace

Sleduji diskuse o euru s jistým pobavením. Bavíme se (s mimořádnou vášní) o přijetí eura v zemi, kde přesně ten proces (přijímá eura) průběžně a dosti dynamicky probíhá bez ohledu na to, co si kdo myslí a k čemu se kdo upíná.

21.1.2024 v 9:02 | Karma: 19,89 | Přečteno: 624x | Diskuse| Ekonomika
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Hromadná nehoda u letiště zastavila Pražský okruh, jedno z aut skončilo na střeše

29. dubna 2024  16:33,  aktualizováno  20:36

Všechny složky integrovaného záchranného systému zasahovaly v pondělí na 27. kilometru Pražského...

Trojský koník v Evropě. San Marino se stalo základnou ruských špionů

29. dubna 2024

Premium Jeden z nejmenších států v Evropě vzbuzuje čím dál větší pozornost západních tajných služeb....

Jaká práce lidem zbyla? Spolupráci s OpenAI vedou z médií i Financial Times

29. dubna 2024  19:39

Financial Times (FT) se stal prvním významným britským zpravodajským médiem, které uzavřelo...

Špehovali, zpřístupňovali trezory. Jak se ruští „krtci“ ve Vrběticích činili

29. dubna 2024  19:34

Série výbuchů a incidentů v Evropě, včetně explozí v muničním areálu ve Vrběticích z roku 2014,...

  • Počet článků 362
  • Celková karma 19,60
  • Průměrná čtenost 1387x
Jsem původním povoláním biolog, ale od roku 1990 se zabývám ekonomikou, především podnikovou. Specializuji se na problematiku sanací a restrukturalizací. Profesor podnikové ekonomiky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Seznam rubrik

Oblíbené stránky